ÚMČ Praha 13
před 4 hodinami
V pátek 13. září starosta David Vodrážka s ředitelkou Innova Health Care Markétou Hellerovou slavnostně otevře...
Partneři zpravodajství
UNESCO nás v nedávné době zaujalo publikací nazvanou Tragédie vzdělávacích technologií. Jedná se o mimořádně technopesimistický pohled na důsledky zavírání škol během pandemie. Tato organizace však má daleko širší záběr, a tak i pohled na vzdělávací technologie může v její režii z jiného úhlu vypadat trochu jinak. Ukazuje se, že snižovat rozdíly mezi vyspělým a rozvojovým světem je do budoucna bez technologií nemyslitelné. Podívejme se, o čem byla řeč na semináři „Digital Futures of Education“, který UNESCO uspořádalo 17. dubna 2024.
Na semináři, který navazoval na dlouhodobou iniciativu Open School, se sešlo na 300 expertů z různých, především rozvojových zemí. Cílem bylo prozkoumat strategie využívání digitálních technologií, zejména umělé inteligence, ve vzdělávání orientovaném na člověka.
Na semináři se různorodá skupina odborníků z jednotlivých zemí podělila o své národní přístupy k digitálnímu vzdělávání. Brazílie a Thajsko zdůraznily zejména integraci konektivity, obsahu a dostupnosti jako základní pilíře jejich národních strategií digitálního vzdělávání. Zaměření Egypta na digitální učební materiály demonstruje odhodlání země zpřístupnit digitální vzdělávání všem. Program reforem Etiopie se soustředí na zásadní roli univerzit v čele digitální transformace vzdělávání a digitalizace vzdělávacího obsahu. Ghanský rámec ICT kompetencí pro učitele odráží strategickou prioritu rozvoje učitelů. Pohled finské univerzity v Turku využívající vlastní výzkum k integraci umělé inteligence do systémů řízení vzdělávání představuje ekosystémový přístup k využití nových technologií ve vzdělávání.
Paní Stefania Giannini, zástupkyně generálního ředitele UNESCO pro vzdělávání, se zamýšlela nad dopadem zrychlených digitálních inovací a zdůraznila, že vzdělávání se musí těmto změnám nejen přizpůsobit, ale také zajistit spravedlivější, inkluzivnější a udržitelnější digitální budoucnost. K dosažení tohoto sdíleného cíle je klíčová spolupráce všech zúčastněných stran.
Pohledy zemí, které jsou příkladem hmatatelných výhod zapojení technologií v různých kontextech, ukazují naléhavou potřebu silných mechanismů správy, které zajistí bezpečnost a lidská práva. Pan Villano Qiriazi, vedoucí oddělení pro vzdělávání v Radě Evropy, se podělil o postřehy o zákonu EU o umělé inteligenci (Artificial Intelligence Act) a obhajoval přístup k používání umělé inteligence ve vzdělávání založený na lidských právech. UNESCO představilo svůj nástroj pro hodnocení připravenosti na využití AI, který má napomoci přenesení doporučení o etice umělé inteligence do reálných akcí a dává podklady k nastavení správy digitálních platforem tak, aby umožňovaly přístup a svobodu projevu všem uživatelům (AI Readiness Assessment Methodology).
Na semináři byla připomenuta nedávná zpráva UNESCO usměrňující využití generativní AI ve vzdělávání a ve výzkumu (Guidance for the Use of Generative AI in Education and Research), která se zabývá hlavně riziky spojenými s nasazením AI a odhaluje předsudky do nich zabudované (např. zde).
Je zřejmé, že cíle UNESCO v oblasti digitálního vzdělávání (eliminovat rizika, snižovat rozdíly, podporovat svobodu) jsou správné. Přesto zůstávají určité pochybnosti vzhledem k tomu, že hlavním partnerem pro vybavování škol technologiemi v Africe je v rámci projektu TECH4ALL Huawei (Co je špatně s Huawei?!).
Více o problematice digitálního vzdělávání UNESCO najdete na webu Digital learning and transformation of education.
Odkaz na video: https://youtu.be/7865y7hbehY
