Partneři zpravodajství

Studio solné terapie INHALEUM

Obchodní centrum Lužiny

Peace Yoga studio

TIB, z.s.

Chci se stát partnerem

redakce-PN

04. 06. 2024.

Už jste se proklikali Volební kalkulačkou pro evropské volby 2024? Čeká vás 42 otázek. Stejné otázky dostaly všechny kandidující strany. Zodpovězení otázek zabere zhruba 10 minut a na konci se dozvíte, jak se jednotlivé strany shodují s vašimi názory. Ať Vám dopadne klikání jakkoliv, můžete dorazit k volbám ve dnech 7. a 8. června. O voličský průkaz, který Vás oprávní volit i v jiné obci, než máte trvalé bydliště, můžete požádat osobně na ÚMČ Praha 13 až do středy 5. června do 16:00 hodin ( v 1.patře ÚMČ Praha 13, kancelář č. 244. Po podání žádosti v tomto termínu Vám bude obratem vydán voličský průkaz.

Českou a slovenskou volební kalkulačku vyvíjí a provozuje spolek KohoVolit.eu již od roku 2006. Celkem již vytvořili přes 100 volebních kalkulaček pro všechny druhy voleb (evropské, prezidentské, parlamentní, regionální i komunální). Pravidelně také pomáhají tvořit kalkulačky v Maďarsku a v dalších zemích. Zatím nejúspěšnější kalkulačku před prvním kolem prezidentských voleb v ČR v roce 2018 použil více než 1,25 milionu voličů.

Aplikace Volební kalkulačka oslovila všechny strany bez výjimky. Pokud se některé strany neobjeví ve výsledcích, je to proto, že (zatím) zástupci neposlali svoje odpovědi.

Odpovídat můžete pomocí tlačítek:

Když se s politikem nebo stranou v odpovědi shodnete, získá ve výpočtu shody 1 bod. V opačném případě 1 bod ztratí.

Pokud kandidát nebo strana na otázku neodpověděli, započítá se ziskem 0 bodů.

Pokud vám na daném tématu zvlášť záleží, označte ho hvězdičkou:

Odpověď pak bude mít ve výpočtu shody dvojnásobnou váhu.

Když si nejste si jisti, téma Vás nezajímá nebo z jiného důvodu nechcete odpovídat, můžete otázku přeskočit šipkou napravo.

Tato otázka se do výpočtu vaší shody nezapočítá.

Volební kalkulačka vás potřebuje!

Aby spolek mohl pokračovat ve tvorbě Volební kalkulačky, potřebuje vaši pomoc.

Přidejte se k jejich týmu dobrovolníků a zapojte se do tvorby kalkulačky. Nebo na kalkulačku přispějte finančně: ať už pošlete jakoukoliv částku, moc to projektu pomůže.

**** CHCI SE ZAPOJIT ***** CHCI PŘISPĚT *****

Díky Vaší podpoře může spolek připravit také Volební kalkulačku pro podzimní komunální a senátní volby a dále ji vylepšovat.

Otázky pro Evropské volby 2024

A jaké otázky obsahuje volební kalkulačka pro volby do Evropského parlamanetu?

• EU by měla nadále zastavovat financování členským státům, které porušují principy právního státu.
  • Od roku 2021 může EU pozastavit financování členským státům, které porušují principy právního státu. Týká se to zejména Maďarska, ale také Slovenska a Polska. Zastánci vítají ochranu hodnot EU a snahu bránit se zneužití hlasovacího práva, podle kritiků jsou tyto kroky zbytečně vyhrocené.
• EU by měla financovat více zbraní pro Ukrajinu.
  • Podle zastánců jde o legitimní podporu oběti agrese, odpůrci ale upřednostňují diplomatickou cestu i za cenu faktického obsazení území agresorem.
• Firmy by měly platit více za své emise CO2.
  • Vyšší náklady by měly firmám dát ekonomickou motivaci k zavedení ekologičtějších technologií. Kritici se ale obávají dopadů na konkurenceschopnost podniků.
• EU by měla zrušit zásadu jednomyslnosti (upustit od práva veta) v zahraniční, obranné a bezpečnostní politice.
  • O všech zásadních otázkách se rozhoduje podle zásady jednomyslnosti. Tato praxe zaručuje všem členským státům právo veta, ale může paralyzovat schopnost EU konat.
• Měly by sociální sítě samy rozhodovat, jak nakládat s dezinformacemi, které se šíří na jejich platformách?
  • Jde o to, zda mají platformy jako např. Facebook, Twitter, Tiktok nebo Instagram určovat vlastní pravidla pro šíření dezinformací, nebo zda by měly být zákonem nuceny k tomu, aby šíření dezinformací regulovaly.
• EU by měla povolit členským státům mít vyšší rozpočtový schodek.
  • Rozpočtový schodek vzniká, když stát má vyšší výdaje než příjmy. Příznivci argumentují potřebou větší pružnosti při zvyšování výdajů například v době krize. Odpůrci se ale obávají nadměrného zadlužování a ztráty důvěry investorů.
• EU by měla omezit rozvojovou pomoc zemím, které nechtějí přijímat zpět zamítnuté žadatele o azyl.
  • Motivovalo by to k solidaritě, kritici ale varují před humanitárními dopady na chudé oblasti.
• Souhlasíte s tím, aby se ve všech zemích EU zrušil zákaz manželství pro osoby stejného pohlaví?
  • EU by měla zajistit, aby všechny země, které jsou jejími členy, umožňovaly uzavírání manželství osob stejného pohlaví. Např. v Rakousku, Francii, Německu jsou manželství pro všechny uzákoněna, v ČR platí registrovaná partnerství a Slovensko žádný z těchto svazků neumožňuje.
• EU by měla poskytovat více peněz na zdravotní péči na venkově.
  • Lékařská péče na venkově v mnoha členských státech EU není dostačující. Cílená podpora by napomohla modernizaci menších obcí a zpomalila odliv obyvatel do měst, ale zvýšila by rozpočtové výdaje EU.
• EU by se měla i nadále aktivně zajímat o způsob fungování veřejnoprávních médií v členských státech.
  • Dle podporovatelů se tím zajišťují vyšší standardy objektivity a kvality zpravodajství napříč členskými státy. Kritici argumentují ohrožením nezávislost médií a nepřiměřenými zásahy do národní suverenity.
• Měla by EU zpřísnit pravidla pro státní podporu průmyslu?
  • Přísnější pravidla pro státní podporu průmyslu mohou zabránit nespravedlivým výhodám pro některé firmy. Na druhou stranu mohou omezit schopnost jednotlivých států podporovat domácí podniky v obtížích, což může zpomalit hospodářský růst v dotčených odvětvích.
• Měl by se z rozpočtu EU financovat vývoj zbraní?
  • Dle podporovatelů by financování vývoje zbraní posílilo obranu Evropy. Kritici nesouhlasí s vojenskými výdaji z unijního rozpočtu a preferují investice do jiných oblastí.
• Měl by existovat speciální fond na budování obranných opevnění na vnějších hranicích EU?
  • Podporovatelé věří, že by to zvýšilo ochranu před nechtěnou imigrací. Kritici se obávají militarizace a plýtvání zdroji. ČR nemá žádnou vnější hranici, sousedí jen s dalšími zeměmi EU.
• Podporujete zavedení nových evropských daní pro financování rozpočtu EU?
  • Tímto opatřením by EU získala vlastní finanční zdroje. Kritici se však obávají nárůstu daňového zatížení. Dosud je rozpočet financován hlavně příspěvky členských států na základě jejich HDP, DPH a cel. Navrhované daně zahrnují emisní povolenky a zisky nadnárodních společností.
• Má EU financovat přechod chudších domácností na obnovitelné zdroje energie?
  • Dle zastánců by to vedlo k energetické spravedlnosti a snížení emisí (za většinu emisí skleníkových plynů v EU je zodpovědná energetika). Kritici tvrdí, že energetickou chudobu by měly řešit jednotlivé státy samy.
• Měla by EU podporovat rozvoj školek a dětských skupin?
  • Podporovatelé tvrdí, že by to usnadnilo rodičům (zejména matkám) návrat do práce, zvýšilo zaměstnanost a přispělo k vyrovnání šancí pro děti z různých sociálních prostředí. Kritici říkají, že tato podpora by měla být financována z národních zdrojů.
• Měla by EU financovat programy na rekvalifikaci pracujících?
  • Dle podporovatelů by to koordinovaně a s rozšířeným financováním pomohlo lidem přizpůsobit se změnám na trhu práce, snížila by se nezaměstnanost a podpořil se udržitelný rozvoj. Kritici chtějí dosáhnout stejného cíle, avšak namítají, že financování má být odpovědností národních vlád.
• Školní osnovy by měly být doplněny o témata související s EU.
  • Podporovatelé věří, že by to zvýšilo povědomí studentů o evropských záležitostech, jelikož informovanost o EU je v ČR mizivá. Kritici upozorňují, že by to mohlo zatížit již tak nabité osnovy a omezit čas věnovaný jiným předmětům.
• EU by měla úplně zakázat pesticidy obsahující glyfosát.
  • V ČR jde např. o přípravek Roundup. Podporovatelé zdůrazňují, že je škodlivý pro zdraví lidí a přírodu. Podle oponentů může zákaz přípravku vést ke snížení úrody.
• EU by měla přestat dotovat intenzivní chov hospodářských zvířat.
  • Zastánci ukončení těchto dotací vítají možnost podpory udržitelnějšího zemědělství a pohody hospodářských zvířat. Oponenti upozorňují na možné zvýšení cen potravin.
• EU by měla mít společnou armádu.
  • Společná vojenská síla by posílila bezpečnost EU, kritici se ale obávají vysokých nákladů a ztráty civilního charakteru unie.
• Měla by se zpřístupnit veřejnosti obchodní data firem ve všech zemích EU?
  • V některých zemích EU jsou údaje z obchodního rejstříku volně dostupné a v některých nikoli. Podle zastánců veřejná obchodní data podporují transparentnost, podnikatelskou zodpovědnost a zdravou konkurenci. Odpůrci se argumentují ochranou soukromých a obchodních údajů.
• EU by měla platit více peněz zemědělcům, kteří používají ekologické postupy.
  • Podpora udržitelného zemědělství má za cíl chránit životní prostředí. Kritici však zpochybňují poměr přínosů a nutných nákladů.
• EU by měla zachovat sankce vůči Rusku.
  • Jde o zachování stávajících sankcí EU vůči Rusku jako reakce na jeho agresi na Ukrajině. Zastánci vidí v zachování sankcí rozhodnost EU chránit mezinárodní normy, podle odpůrců sankce zatěžují dlouhodobé diplomatické vztahy.
• Členské země EU by měly společně nakupovat vojenské vybavení.
  • Společné nákupy vojenské techniky podle zastánců zvyšují akceschopnost a vedou k celkovým úsporám. Země EU mají např. v porovnání s USA násobně více různých typů vybavení. Kritici namítají, že vytvořit jednotný trh s vojenským materiálem je složité např. kvůli rozdílným zákonům na úrovni států EU.
• Měla by EU zakázat automatické rozpoznávání obličejů na veřejných místech?
  • Zákaz by pomohl chránit soukromí lidí a předejít jejich nadbytečnému či nežádoucímu sledování. Příznivci automatického rozoznávání tváří tvrdí, že tato technologie zvyšuje bezpečnost na veřejných místech.
• Má se zakázat financování uhelných elektráren z veřejných peněz?
  • Tento zákaz by podpořil ochranu klimatu a rychlejší přechod na zelené energie, ale mohl by ohrozit pracovní místa v uhelném průmyslu.
• EU by měla zavést evropské číslo sociálního zabezpečení.
  • Jednotné číslo sociálního zabezpečení by usnadnilo práci v jiných členských státech, zlepšilo interakci s administrativními orgány a zajistilo, že každý pracovník, bez ohledu na zaměstnanecký status, bude moci přispívat do systému a být jím kryt.
• EU by měla postihovat firmy za nerovné platy žen a mužů.
  • Odměňování žen a mužů za stejnou práci a odbornost by nemělo být výrazně rozdílné. Sankce by měly zajistit rovnost v odměňování a motivovat firmy k dodržování principu rovného platu za stejnou práci.
• Měla by EU zastropovat věk odchodu do důchodu?
  • Zvýšení věku odchodu do důchodu se týká řady zemí EU. V této souvislosti se mj. připomíná, že starší lidé obtížně hledají či udrží práci, a vyvstává i poptávka, aby se odchod do důchodu plošně zastropoval. Oponenti tvrdí, že by toto rozhodování mělo zůstat v kompetenci členských států.
• EU by měla zrušit neplacené stáže v odborném vzdělávání.
  • Evropská komise navrhla podpořit spravedlivé odměňování a přístup k sociální ochraně stážistů. Tento návrh musí ještě schválit členské státy.
• Měl by platit zákaz vývozu živých hospodářských zvířat mimo hranice EU.
  • Zákaz by mohl snížit utrpení zvířat během transportu, ale zároveň by omezil exportní trhy pro zemědělce. V Německu nebo Lucembursku je zásadní omezení exportu zvířat zavedeno.
• Dovozní cla na čínské elektrické automobily by měla být zvýšena.
  • Podporovatelé chtějí ochránit evropský trh před neférovou konkurencí s uměle nízkými cenami. Kritici se obávají oslabení inovací a zvýšení cen.
• Pro kvalifikované pracovníky by mělo být snazší přestěhovat se do Evropské unie.
  • Zastánci očekávají příliv mozků a inovativních sil, což posílí ekonomický růst. Kritici však varují před zvýšenou konkurencí na domácím pracovním trhu a velkým počtem cizinců.
• EU by měla doporučit členským státům přidat do jejich pasů třetí kategorii pohlaví.
  • To by podpořilo uznání různorodosti a práva non-binárních a transgender osob. Kritici se obávají komplikací v mezinárodním právu a administrativě nebo zcela odmítají, že existují více než dvě kategorie osob.
• Všechny potravinářské produkty prodávané v EU by měly mít označení o jejich ekologickém dopadu.
  • Dle zastánců se tím informovanost spotřebitelů a také udržitelná produkce. Kritici varují před zvýšenou byrokracií a možným zvýšením cen.
• Mělo by se poskytnout více veřejných peněz na investice do udržitelných technologií.
  • Měl by se tím usnadnit přechod k udržitelným technologiím a snížila by se závislost na fosilních palivech.
• Má se omezit přístup k sociální pomoci pro občany jiných států EU žijích v dané zemi?
  • Tato opatření mají chránit sociální systémy členských států. Kritici se však obávají omezení volného pohybu a také možné sociální nespravedlnosti.
• EU by měla posílit pravomoci nezávislého úřadu pro boj proti podvodům, korupci a praní špinavých peněz (OLAF).
  • Úřad OLAF je hlavním bojovníkem proti podvodům v EU, chrání finanční zájmy EU a bojuje proti korupci. Avšak členské země nejsou povinny se řídit jeho doporučeními. To bylo vidět v případě expremiéra Babiše a Čapího hnízda, kde OLAF zjistil dotační podvod, ale český soud rozhodl jinak.
• Ukrajina by se měla stát členem Evropské unie.
  • Zastánci očekávají celkové posílení stability v Evropě, odpůrci se naopak obávají dalšího vyhrocení konfliktu s Ruskem a nezvládnutí korupce na Ukrajině.
• Předseda / předsedkyně Evropské komise by měli být přímo voleni občany EU.
  • Evropská komise je "vládou EU". Příznivci věří, že přímá volba posílí pozici zvoleného předsedy či předsedkyně. Odpůrci se obávají, že by to vedlo k větším politickým tlakům a sporům mezi členskými státy.
• Chudší studující by měli mít možnost získat vyšší stipendium Erasmus+ než studující s více prostředky.
  • Kritici namítají, že by to mohlo vést k nespravedlivému zvýhodňování a narušit zásady rovného přístupu k finanční podpoře pro všechny studenty bez ohledu na jejich finanční situaci.

Ilustrační obrázek COMMONS WIKIMEDIA, autor: Holydali