Uprchlíky a uprchlice z Ukrajiny v Praze stále častěji ohrožuje bezdomovectví, některých z nich se přímo týká. Vyplývá to z čtyřměsíčního výzkumu neziskové organizace Místní místním z podzimu 2023. Jde vůbec o první obdobnou studii v České republice, která se zaměřuje na riziko bezdomovectví u lidí z Ukrajiny v Praze. V kritických situacích Ukrajincům a Ukrajinkám v Česku pomáhají sociální organizace. Některé, například UNICEF, Centrum následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny (CNPUU) nebo Iniciativa Hlavák, ovšem podle zprávy neměly v době vytváření výzkumu jasné zajištění pokračování nebo financování pro udržení poskytování pomoci ve všech jejích dosavadních formách pro další rok. I to může lidem z Ukrajiny v nouzi výrazně znesnadnit situaci. Organizace Místní místním v závěru zprávy navrhuje čtyři klíčové kroky pro zlepšení současné situace a pomoci lidem z Ukrajiny, které ohrožuje bezdomovectví. Mezi ně patří dlouhodobá dostupná a kvalitní integrace, efektivnější komunikace ohledně podpory, boj proti diskriminaci a prevence ohrožení bezdomovectvím. Výzkum organizace Místní místním vyšel z bezprostřední potřeby zmapovat rostoucí obtíže, jimž čelili ukrajinští uprchlíci a uprchlice v Praze rok a půl po vypuknutí války na Ukrajině. Výzkum potvrzuje alarmující trend – postavení této specifické skupiny se soustavně zhoršuje. Bezdomovectví se pak části z nich přímo týká nebo ji bezprostředně ohrožuje. „Doufáme, že zpráva mimo jiné splní i svůj cíl ve zvýšení povědomí o vážnosti situace, která se pro lidi z Ukrajiny v Praze bohužel zhoršuje,“ dodává za Místní místním Tereza Malá.
Výzkum ukazuje, že sociální organizace zaměřující se na pomoc v těžkých životních situacích nebo práci s lidmi bez domova zaznamenávaly v roce 2023 nárůst klientů a klientek z Ukrajiny. Například terénní tým organizace In Iustitia uvádí, že ještě před rokem lidi z Ukrajiny bez domova nezaznamenával vůbec. Nyní je ale více než pětina lidí bez domova, se kterými pracují v terénu, ukrajinské národnosti. Terénní tým Ukrajina (Armáda spásy) si všímá 20–30% nárůstu podporovaných lidí z Ukrajiny. Také organizace Jako Doma zaregistrovala nárůst o 5–10 %. Podle šetření se sice vyskytují také organizace, které pociťují pokles v klientele, situaci to ovšem neulehčuje. Často totiž řeší mnohem komplexnější a náročnějšími případy než dříve.
Organizace Místní místním upozorňuje na to, že Ukrajinci a Ukrajinky v nouzi jsou v České republice ve specifické situaci. Jako obyvatele státu mimo Evropskou unii sociální služby nejsou zavázané Ukrajince a Ukrajinky přijímat. Existují sice humanitární dávky a další formy pomoci pro lidi z Ukrajiny, chybí ovšem dlouhodobá a souvislá systémová podpora. Místní místním ve zprávě zdůrazňují, že situace Ukrajinců a Ukrajinek nepramení ze selhání konkrétních organizací, ale z potenciálně většího problému, který vyžaduje pozornost a širší diskusi. „Aby se situace opravdu zlepšila, změny musí nastat na úrovni celého systému,“ vysvětluje Malá. Zhoršující se situaci ukrajinských uprchlíků a uprchlic potvrzují i externí data – podle průzkumu PAQ Research (podzim 2023) žije 57 % lidí z Ukrajiny v ČR pod hranicí chudoby.
Na základě dotazníkového šetření a hloubkových rozhovorů se zástupci a zástupkyněmi 18 pražských sociálních organizací a jejich poboček vyšlo najevo, že jejich služby za rok 2023 využilo odhadem asi 33 tisíc uprchlíků a uprchlic z Ukrajiny. Sociální organizace pomáhající lidem v nouzi navíc často bojují také s nejistým financováním na další období své činnosti. Problémem podle výzkumu je také, že nízkoprahová denní centra, azylové domy a další sociální služby často nemají finanční ani personální kapacity pro práci s lidmi z Ukrajiny. S tím se potýká například organizace Naděje Praha, která je kvůli kapacitě schopna poskytnout pomoc pouze v situaci, že uprchlík či uprchlice ovládá český jazyk. Kromě jazykové bariéry identifikuje organizace Místní místním jako zásadní problém také zaměstnávání uprchlíků a uprchlic na pracovních pozicích pod jejich kvalifikací spolu s dalšími problémy, které zvyšují riziko bezdomovectví u Ukrajinců a Ukrajinek. Těmi je například nízká informovanost o možnostech podpory. Výzkum také uvádí, že komerční i městské ubytovny jsou obecně dlouhodobě přeplněny.
Cílem výzkumu nebylo pouze upozornit na naléhavost situace, ale také aktivně přispět k nalezení konkrétních opatření. Konkrétní kroky by podle zprávy měly implementovat městské části Prahy a hlavní město Praha. Organizace Místní místním uvádí jako možná doporučení dlouhodobou, dostupnou a kvalitní integraci, zvýšení informovanosti o možnostech podpory, edukaci veřejnosti v oblasti destereotypizace. V neposlední řadě se je dle organizace potřeba více zaměřit na prevenci bezdomovectví, například navýšením kapacit nocleháren, denních center nebo azylových domů, které budou otevřeny i lidem z Ukrajiny.