| Místo konání | Praha 2, Karlovo náměstí (kostel sv. Ignáce a Kino MAT) |
| Začátek | 24. 02. 2025, 15:00 |
| Konec | 24. 02. 2025, 22:00 |
| Odkaz | https://menetekel.cz/m/program-a-mapa/ |
V pondělí 24. února ude zahájen další ročník festivalu proti totalitě MENE TEKEL.
V 15 hodin proběhne vernisáž výstavy Překonej stěnu smrti v kostele sv. Ignáce a ve 20.30 v kině MAT můžete sledovat v české premiéře dokument Nejsem zlý člověk (scenář a režie Nadya Todorova, koprodukce Nukleon Frame, 2024). Příběh Kolyi, který se jako devatenáctiletý bulharský voják zúčastnil vpádu okupačních vojsk do Československa, je ukázkou toho, kdy je přesvědčení, vůle a síla člověka zlomena rozhodnutím velmoci. Film sleduje okupanta, který se vrací na území, jež kdysi obsadil, a dává mu šanci ukázat svou stranu příběhu. Film není o SSSR ani o Bulharsku, stejně tak není o Československu. Dobří a zlí jsme my — obyčejní lidé. Ti, kteří volí své vlády, rozhodují, čemu věřit, a kolik úsilí věnují hledání pravdy. Zúčastní se filmová delegace. Slavnostním večerem provází herečka Debora Štolbová.
Vstupenky je možné rezervovat na: info@menetekel.cz
Železná opona na západní a jižní hranici Československa se začala rodit po komunistickém převratu v únoru 1948. Byla určena k izolaci země od západního svobodného světa. Zpočátku nedokonalá hráz demokracii a svobodě se postupně stala opravdovou stěnou smrti.
Vedle východoněmecké hranice a berlínské zdi byla československá železná opona bezpochyby jedním z nejúčinnějších zařízení svého druhu. V druhé půlce padesátých let ji tvořily elektrické zátarasy se smrtícím napětím i minová pole. V sedmdesátých a osmdesátých letech se staly hrozbou samostatně útočící psi, kteří dokázali člověka zaživa roztrhat.
V době svého zániku zahrnovala opona:
Po pádu komunismu se počítaly ale i oběti. Na železné oponě zemřelo celkem 450 lidí, převážně uprchlíků. Mezi nimi jsou však i obyčejní turisté, či oběti nešťastných náhod. Na stěnu smrti však paradoxně nejvíc doplatili ti, kteří ji měli střežit — pohraničníci. Za čtyřicet let existence železné opony jich zemřelo 654, většinou při nehodách. Z toho sebevraždou 236, při střetu s tzv. narušiteli 10.
Železná opona však nebyla jen místem umírání, stala se symbolem rozděleného světa. Byla místem i odvahy a hrdinství. Stovky, tisíce lidí nasazovaly své životy, aby se dostaly do svobodného světa a jejich děti mohly začít žít normální život. Stovky, tisíce lidí také železnou oponu díky své odvaze překonaly. Ukázalo se, že žádná hráz nedokáže zastavit touhu po svobodě. To je nejdůležitější odkaz historie železné opony.
Bývalý voják Varšavské smlouvy přijíždí poprvé po 55 letech do Prahy a setkává se s mužem, který v ulicích protestoval právě proti okupaci, jíž byl voják v roce 1968 součástí.
O rozkazu je známo, že výběr neexistuje. Je to ale pravda? Příběh Kolyi, který se jako 19-letý mladý bulharský voják zúčastnil vpádu okupačních vojsk do Československa, je ukázkou toho, kdy je přesvědčení, vůle a síla člověka zlomena rozhodnutím velmoci. Po více než půlstoletí se vrací do Prahy, tentokrát je vítán jako ostatní cestující. Konfrontace s pamětníkem události, Čechem Martinem, otevírá nepoznané lidské pocity, přičemž každá strana ví, že není špatným člověkem.
Tento film není o SSSR ani o Bulharsku, stejně tak není o Československu. Toto je protiválečný film. Film, který vás žádá, abyste pochopili, že dobří a zlí neexistují na úrovni velmocí, které rozhodují o tom, kdy a kde válka vypukne. Dobří a zlí jsme my – obyčejní lidé. Ti, kteří volí své vlády, rozhodují, čemu věřit, a kolik úsilí věnují hledání pravdy. Ti, kteří dokážou vidět pravdu za hranicemi toho, co nám říkají média a zpravodajské kanály, a kritizovat ty, kteří mají pod kontrolou naše osudy.
Je snadné vybrat si stranu, ale je nezbytné hledat pravdu za hranicemi těchto stran.
Nejsem zlý člověk sleduje okupanta, který se vrací na území, jež kdysi obsadil. Staví ho do rozhovoru s těmi, které okupoval, a dává mu šanci ukázat svou stranu příběhu. Doufejme, že nám to pomůže pochopit, že dávat dospívajícím zbraně a nutit je do nebezpečných situací – ať už v roce 1968, nebo dnes – je nezákonný a děsivý způsob vládnutí. Tento film je cestou skrze nelidskost války a krutost toho, že lidé jsou nuceni věřit v její ctnosti. Vydejme se na tuto cestu společně.
