Co přinesl týden 3. 4. – 10. 4.

Krátce: 

• Začaly zápisy do základních škol. Školy především ve velkých městech bojují se zápisovou turistikou. První dubnový víkend v Česku začaly zápisy do základních škol. Jejich ředitelé musí termín vypsat kdykoliv během dubna (iRozhlas). Některé školy hlavně ve velkých městech bojují s fenoménem tzv. zápisové turistiky. Rodiče ve snaze zajistit dítěti přijetí na školu, která je podle jejich mínění kvalitní, mění potomkovi trvalé bydliště. Radnice Prahy 6 se rozhodla zkoumat bydliště rodičů a to, zda je shodné s bydlištěm potomka. Školský zákon to přitom nevyžaduje. Zápisy pro děti z Ukrajiny mohou školy vypsat v červnu (Novinky), pořádání speciálního zápisu pro dětské azylanty z Ukrajiny není povinné. Podle iRozhlasu některé školy už zvláštní termíny nepřipravují. Česko se v souvislosti se zápisy dlouhodobě potýká s vysokým procentem odkladů. Ty už několik let po sobě neklesly pod dvacet procent (EDUzín). V Evropě jsme v tomto ohledu rekordmany. Ministerstvo školství proto podle mluvčí resortu Anety Lednové připravuje konkrétní opatření v této oblasti. K tomu by mělo směřovat mimo jiné i zvažované zrušení známek v první třídě. 
• Blíží se přijímací zkoušky na střední školy. Podoba přijímacích testů ovlivňuje výuku na základních školách. Do přijímacích zkoušek zbývá už jen několik dnů. První kola na čtyřleté maturitní obory jsou naplánovaná na 13. a 14. dubna (iRozhlas). Kvůli populačně silnému ročníku je letos konkurence větší než v předchozích letech. Jednotné přijímací testy CERMATu se ale s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy překrývají pouze částečně. „Podoba přijímacích zkoušek likviduje kvalitní vzdělávání v osmé a deváté třídě, kdy jde všechno stranou a řeší se jenom přijímací zkoušky,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus předseda správní rady EDUinu Tomáš Feřtek. I kvůli silnému populačnímu ročníku mnozí rodiče dětem zaplatili přípravné kurzy, které stojí tisíce korun. Všechny rodiny si to ale dovolit nemohou. Podle zjištění informačního centra o vzdělávání EDUin tak jednotná přijímací zkouška prohlubuje sociální rozdíly mezi dětmi, upozorňuje iRozhlas. 
• Děkan Miroslav Ševčík z VŠE zůstává v čele Národohospodářské fakulty. Fakultní senát Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) se zastal děkana Miroslava Ševčíka (iDnes). Toho chce odvolat rektor Petr Dvořák s podporou dalších fakult i studujících kvůli jeho kontroverznímu vystupování. Ševčík se v březnu účastnil protivládní demonstrace. Česká spořitelna se jako generální partner Vysoké školy ekonomické distancovala od jednání děkana Ševčíka (Novinky). Na svém Twitteru banka vyjádřila plnou podporu rektorovi univerzity Petru Dvořákovi, který se snaží Ševčíka z funkce odvolat. Pokud se tak skutečně stane, bude banka dál studijní programy univerzity podporovat. Podle Aktuálně za Ševčíkem fakultní senát stojí i z toho důvodu, že je složený z lidí, kteří jsou děkanovi loajální. Je mezi nimi například advokát, který jej opakovaně zastupoval, nebo student, kterému vedl bakalářskou práci (iDnes). Rektor už dříve avizoval, že pokud senát fakulty Ševčíka podrží, svolá akademický senát celé univerzity, aby hlasoval o jeho setrvání ve vedoucí funkci. 
• MŠMT připravilo výukové materiály pro učitele k Mezinárodnímu dni Romů. Mezinárodní den Romů, který si klade za cíl rozšiřovat povědomí o problémech, kterým Romové čelí, připadl na sobotu 8. dubna. Ministerstvo školství ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem při té příležitosti připravilo pro učitele metodické listy a tipy na další vzdělávací aktivity, které školy mohou využít (Novinky). Podle ředitele odboru řízení regionálního školství ministerstva školství Jana Mušuty mohou všechny materiály učitelé využít jako inspiraci do své výuky v dějepisu, výchově k občanství, zeměpisu nebo v českém jazyce a literatuře (MŠMT). Metodické listy i tipy na aktivity jsou ke stažení na webu ministerstva školství. 
• Vysoké školy a univerzity by měly dostat víc peněz. Vysokoškolský odborový svaz nevylučuje případné stávky a protesty. Vláda je podle Rady vysokých škol připravená posílit rozpočet univerzit v tomto roce o zhruba 900 milionů korun (České noviny). Předsednictvo rady to sdělilo s odkazem na vyjádření ministerstva školství. Mluvčí úřadu Aneta Lednová řekla, že ministerstvo čeká na informace od univerzit, aby mělo k případné žádosti o více peněz pro vysoké školy argumenty. Premiér Petr Fiala na konci března řekl, že přidání univerzitám problémy nevyřeší. Kvůli nízkým odměnám před dvěma týdny protestovali učitelé zvláště z filozofických fakult. Představitelé Vysokoškolského odborového svazu podle jeho předsedy Petra Baierla nyní nevylučují další protesty a stávky.
• Spolek Otevřeno organizuje další Noc vzdělávání. V podvečer 12. dubna se na pedagogických fakultách v Praze, Brně a Olomouci opět uskuteční Noc vzdělávání, tentokrát s podtitulem Učím v bezpečí. Akce pro studenty, pedagogy i širokou veřejnost nabídne bohatý program a tipy nejen do učitelské praxe. Přednášky, debaty a praktické workshopy bude spojovat téma Bezpečí. V Praze můžete přijít i na živé natáčení podcastu EDUinu EDUcast. Vedoucí komunikace Pavla Lioliasová se o tématu bezpečného prostředí ve školách bude bavit s prvostupňovou učitelkou a finalistkou Global Teacher Prize Czech Republic Barborou Kosinovou. Natáčení začíná v 19:00 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Kompletní program najdete na webu Noci vzdělávání. 

Výrok týdne:

„Přijímačky, jak je známe, vystavují děti zbytečnému, neadekvátnímu stresu a obavám z neúspěchu. Jsou postavené na hledání chyb, záměrně složitém zadávání úkolů, nadstavbové látce, která se ve školách neprobírá, a časovém tlaku na splnění zadání. Primárně ověřují znalosti, méně již dovednosti, a již vůbec žádným způsobem hodnotové postoje, nadšení a zápal žáků pro další aktivity. Zásadně rozšiřují nerovnosti mezi dětmi ze znevýhodněného prostředí, protože rodiny ze sociálně slabší třídy, ale mnohdy i z té střední, si nemohou dovolit platit vysoké náklady na přípravné kurzy,” píše Tomáš Vokáč v komentáři pro EDUzín.

V souvislostech

První z dlouhodobých záměrů vláda schválila v roce 2002, patřil k Bílé knize

Na podzim by vláda měla dostat ke schválení v pořadí již šestý Dlouhodobý záměr vzdělávání České republiky, a to pro roky 2023–2027. Měl by v konkrétních krocích popsat, jakým způsobem chce stát postupovat během další fáze realizace Strategie 2030+. Pro kraje bude dokument sloužit jako základ pro přípravu jejich vlastních dlouhodobých záměrů, včetně v poslední době hodně diskutované otázky kapacit škol a zápisů nových škol do školských rejstříků. Příprava dlouhodobého záměru již prošla veřejným připomínkovým řízením, ve kterém se sešly více než dvě stovky připomínek, a v polovině května by měla výsledný dokument dát k dispozici krajům.

Bude to více než dvacet let poté, kdy tehdejší vláda Miloše Zemana schválila dlouhodobý záměr s pořadovým číslem jedna. Vznikl jako prováděcí předpis k tzv. Bílé knize (celým názvem Národní program rozvoje vzdělávání v České republice), první koncepci českého polistopadového školství, která fakticky završila reformní úsilí 90. let. Výrazný vliv na ni měly iniciativy, které se snažily o reformu „zdola“ – například NEMES (Nezávislá mezioborová skupina pro transformaci vzdělávání) nebo PAU (Přátelé angažovaného učení). A také lidé, kteří se ve 2. polovině 90. let dostali na ministerstvo školství a podle Jana Kovařovice, jednoho ze spoluautorů Bílé knihy, spolupracovali nejen s reformními iniciativami doma, ale také měli přehled o dění v Evropě a ve světě a dobré kontakty do zahraničních institucí jako OECD.

„Do roku 1989 jich část tiše seděla ve výzkumných ústavech a pracovala tzv. do šuplíku. O tom, co se děje ve světě, ale byli dobře informovaní. Znali lidi a znali i tehdy aktuální materiály, okamžitě po roce 1989 se snažili dát tuto svou znalost maximálně do praxe,“ vzpomíná Jan Kovařovic na své tehdejší spolupracovníky. Devadesátá léta jsou v jeho vzpomínkách dobou plnou nadšení. „Měli jsme kroužek lidí, který se každý týden v pátek ve čtyři hodiny, po úředních hodinách, scházel – hodiny jsme debatovali, co by se mělo dělat a co je rozhodující,“ vzpomíná na tehdejší atmosféru.

Už v 90. letech vzniklo několik analytických studií a zpráv, které připravovaly půdu pro Bílou knihu, jejich vliv na školní praxi byl ale spíše omezený. Jeden z prvních takových dokumentů vyšel pod názvem Kvalita a odpovědnost (1994). „Na tom názvu jsem se podílel a jsem na něj velmi pyšný. Chtěli jsme ukázat dvojí stránku nové reality – že jsme svobodná země, ale že jsme také zodpovědní ve svém úsilí dosáhnout stanoveného cíle,“ říká Jan Kovařovic a hned také dodává, že tuhle knížku nejspíš nebude mnoho lidí znát, protože česky vyšla jen jako listinný materiál a nebyla nijak dál šířena. „Vytištěno bylo pouze omezené množství anglického překladu, které pak náš tehdejší ministr školství mohl rozdávat na zasedání ostatním ministrům,“ vzpomíná s trochou nadsázky. V roce 1999 byla publikována Zelená kniha – České vzdělání a Evropa a v roce 2000 zahájilo ministerstvo školství vyhlášením veřejné diskuse Výzva pro 10 milionů přípravu nového programového dokumentu, Bílé knihy.

Na podzim 2001 Bílou knihu schválila vláda a spolu s ní také myšlenku, že na základě této koncepce bude připraven další dokument, který konkrétně pojmenuje kroky, jimiž se koncepční dokument má v praxi realizovat – první „dlouhodobý záměr“ byl zveřejněn několik měsíců poté s tím, že bude každé čtyři roky revidován. S reformou státní správy, která v roce 2000 výrazně posílila vliv místních samospráv na školství, se dlouhodobý záměr stal základem také pro strategické plánování pro rozvoj školství na úrovni kraje.

Pro školství na přelomu tisíciletí nastavil tyto strategické linie:

• Realizace celoživotního učení pro všechny
• Přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů potřebám života ve společnosti znalostí
• Monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání
• Podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí
• Proměna role a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovníků
• Přechod od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování

Z edukalendáře:

• 11. 4. →online →Střední článek ve vzdělávání jako téma ke společnému řešení
• 12. 4. →Praha, Brno, Olomouc →Noc vzdělávání 2023

Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Google

Twitter

Facebook