Přinášíme novinky z oblasti vzdělávání od EDUIN. Celý archiv a odběr si můžete nastavit na této stránce https://www.eduin.cz/category/beduin/
Školy řeší nárůst násilí a agrese, zjistila Česká školní inspekce (ČŠI)
Z prosincové výroční zprávy ČŠI vyplývá, že na základních i středních školách vzrostl počet případů rizikového chování, jako jsou agrese, násilí, kyberšikana či verbální agrese vůči učitelům. Na středních školách se záškoláctví týkalo ve školním roce 2022/2023 téměř 60 % navštívených institucí, kouření zaznamenala ČŠI ve více než polovině z nich, podobně jako na základních školách, kde se kouření vyskytlo v mírně nadpolovičním počtu případů, oproti 41,1 % o rok dříve. Inspekce školám radí systematicky se zaměřit na prevenci, osvětu pedagogů i rodičů a zároveň dodává, že nárůst rizikového chování může souviset i s lepší schopností škol tyto případy odhalit. Proto plánuje školy s vyšším výskytem problémového chování žáků a studentů podrobit častějším návštěvám.
Vyšší úroveň angličtiny může být problém. Školám chybí jazykově kompetentní učitelé
Dlouho očekávanou reformu RVP pro základní vzdělávání stvrdil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) podpisem den před Silvestrem. „Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotností, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí. Věříme, že nové programy nejen usnadní práci učitelům, ale zároveň poskytnou žákům lepší příležitosti pro jejich vzdělávací a profesní budoucnost,“ komentuje Bek schválení v tiskové zprávě. Nové RVP staví na první místo před velké penzum znalostí primárně kompetence. Povinná angličtina bude namísto od třetí třídy již od první, změn se dočká i matematika: na základních školách přibudou okruhy, jako je statistika, pravděpodobnost a kombinatorika. Dobrovolně mohou začít školy učit podle nových RVP už v příštím školním roce, a to v prvních a šestých třídách. Povinně se na ně přejde v září 2027.
Vyšší úroveň angličtiny může být problém. Školám chybí jazykově kompetentní učitelé
Nejkontroverznější změny nově schválených RVP se týkají výuky cizích jazyků. Angličtinu se budou žáci učit už od první třídy, do deváté pak budou muset být na stejné úrovni jako dnešní maturanti (B1). Povinný druhý cizí jazyk zůstane od sedmé třídy, na výběr bude ale jen mezi německým, francouzským a španělským jazykem. Italština nebo ruština se tak na základních školách zruší. Jeden z problémů, který s sebou navýšení časové dotace pro angličtinu může přinést, je jednoduše nedostatek času na ostatní předměty. V některých ročnících může dojít ke snížení hodin výuky češtiny či přírodovědných předmětů. Problematický může být i nedostatek učitelů s potřebnými jazykovými kompetencemi. „Hodně učitelů na prvním stupni, v prvních, v druhých třídách dost často anglicky vůbec neumí, takže bude otázka, jak se s tím školy vypořádají,“ upozorňuje Markéta Hronová v Ranním brífinku Hospodářských novin.
Nadání samo o sobě nestačí. K úspěšnému rozvoji potřebují talentovaní žáci emoční a sociální podporu, říká ředitelka Martínková
Ředitelka Základní školy nám. Curieových v Praze Tereza Martínková se v rozhovoru pro Český rozhlas plus podělila o zkušenosti s prací s nadanými žáky. V každém ročníku mají speciální skupiny, kde tito žáci pracují s vybraným pedagogem. Martínková popisuje, že nadaní žáci vynikají zejména rychlostí, zároveň ale ovlivňují kolektiv celé třídy: „Ve třídě to může dělat problémy. Tyto děti jsou buď příliš rychlé, příliš pomalé, anebo neumí komunikovat správným způsobem. Někdy se naopak stávají třeba pomocníkem učitele… Ale vždycky pak učitel musí s třídou intenzivněji pracovat,“ poznamenává. „Děti mohou mít vysokou míru nadání, ale také se u nich může vyskytovat například Aspergerův syndrom, poruchy učení nebo specifické poruchy chování,“ vyjmenovává s tím, že některé děti potřebují v sociálních a emočních dovednostech podpořit. Vymezuje se tak vůči rozšířenému mýtu, že nadané děti jsou chytré, a tím pádem si vždy poradí samy.
Vzdělávání v roce 2024. Šabata vytýká vládě nesplněný rozpočtový slib či způsob přípravy RVP
Konec roku byl tradičně časem bilancování, jedno takové o českém vzdělávání nabídl na iROZHLAS komentátor Petr Šabata. Výtkami nešetřil, připomněl slib Fialova kabinetu vynakládat na vzdělání v poměru k HDP alespoň tolik, jako je průměr vyspělých zemí, nešťastnou komunikaci státu s učiteli ohledně loňské stávky nebo přípravu nových RVP. „Ministerstvo přípravné práce vůbec nezvládlo, po uzavření veřejné debaty začalo do programů zasahovat, školy nepovažují za dostatečnou metodickou podporu. Například nové rámcové programy by se měly konkretizovat v takzvaných školních vzdělávacích programech. Jejich modelové verze měly vytvořit vybrané školy, tedy ty s motivací i personálním zázemím. Jenomže se ukázalo, že ani tyto špičkové ústavy toho nejsou v předpokládaném čase schopny. Jak to asi dopadne v normální škole někde v pohraničí?” položil si řečnickou otázku Šabata.
Foto, zdroj archiv EDUIN