Školy a školáci zažili těžký začátek září. Stovkám škol přišel výhružný e-mail, nožem útočila dívka na spolužáky v Domažlicích.

Policie v úterý dopoledne na sociální síti X informovala o výhružném e-mailu, který přišel se začátkem nového školního roku do schránek stovek základních škol s tím, že jsou zaminované. Tuzemští policisté spolupracovali s kolegy ze Slovenska, kde řešili téměř identický případ a výhružku. Stejný e-mail přišel i o den později (iRozhlas). E-maily chodily čtyři dny v kuse. V pátek policie informovala o tom, že volí minimalistické řešení s tím, že pachateli jde o vyvolání strachu (X) a ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že může jít o tlak z Ruska (ČTK). V domažlické základní škole zaútočila dívka na spolužáky nožem, dívka a chlapec skončili v nemocnici (iDNES).

Školní psycholog či sociální pedagog mají ve školách smysl. Novelu zákona, kde by měly být podpůrné pozice ukotvené, snad projedná vláda ještě letos

Místo toho, aby se děti na začátku školního roku v domažlické základní škole dohadovaly jen o tom, kdo si letos zabere populární zadní řady, jedna z dívek pobodala spolužáka a spolužačku, kteří skončili v nemocnici (Novinky). Ona sama je nyní hospitalizovaná a policie případ vyšetřuje jako pokus o vraždu. Do třídy dívka, která na spolužáky zaútočila, propadla. Špatné známky a možné opakování ročníků vedlo také v březnu roku 2022 mladíka z pražské školy Ohradní k tomu, aby mačetou zaútočil na učitele a zabil ho (iDNES). Seznam Zprávy přináší přehled podobných útoků za posledních 20 let. Co je z toho možné mimo jiné vyčíst? Děti nejsou v psychické pohodě a nejde o případy, ke kterým dojde ze dne na den. 

Na to ostatně poukázala také loňská data z monitoringu Národního ústavu duševního zdraví. „Výsledky projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdoby, jsou přitom alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence,” upozornili na podzim výzkumníci. Součástí prevence mohou být ve školách podpůrné profese, které by byly k dispozici dětem i učitelům. 

Tvrdit, že by se dalo útoku v domažlické základní škole předejít, kdyby byly podpůrné pozice zakotvené v zákoně, je přehnané a nepodložené. Ostatně jak píší Novinky, klima v domažlické základní škole hodnotila ČŠI jako její silnou stránku. Zároveň je ale potřeba říct, že školy podpůrné pozice skutečně potřebují a volají po nich i samotní ředitelé škol (TN.cz). Hlavním důvodem je především už zmíněná prevence – pokud se problémy dětí zachytí včas a má je s nimi kdo řešit, nemusí dojít až ke krizovým scénářům. 

Jedná se o takové pozice, jako je školní psycholog, asistent pedagoga nebo sociální pedagog a další. Například sociální pedagog by mohl být spojkou mezi školou a orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Nyní podobná pozice chybí. „Nejsou ti styční důstojníci, kteří by obě strany propojovali. V současné době se problémy řeší tak, že v případě potřeby nastoupí OSPOD. A to je v drtivé většině případů až tehdy, kdy jde o velký problém. OSPOD nepůsobí preventivně, sociální pedagog by mohl, pokud by k tomu dostal ty správné kompetence,” vysvětluje analytička EDUinu Lucie Slejšková s tím, že v minulosti sice podpůrné pozice ve školách nebyly, ale situace byla jiná. „Nebyly takové sociální rozdíly, lidé se měli podobně a svět byl také pomalejší,” dodává.  

O dívce, která útočila v domažlické škole, podle médií hovořili jako o uzavřené samotářce, která se s nikým moc nebavila. K propadnutí však nedojde z pondělí na úterý, ale trvá to celé pololetí, kdy je dost času na dítě se zaměřit a pomoct mu či mluvit s rodinou. Učitel má sice v popisu práce vzdělávat a vychovávat, ne vždy má ale čas a možnost věnovat se plně i psychickým problémům dětí. K dispozici by proto měl mít kolegy, na které se může obrátit, pokud vidí u některého ze svých žáků problém. Nyní má každá škola školní poradenské pracoviště, které zahrnuje metodika prevence, výchovného poradce a jen někdy – pokud na ně škola sežene peníze – i školního psychologa nebo speciálního pedagoga. 

O tom, zda dojde k ukotvení pozice sociálního pedagoga, se bude rozhodovat v rámci chystané novelizace školského zákona. V zákoně jsou předloženy dvě varianty, v jedné z nich je sociální pedagog přidán do zákona o pedagogických pracovnících, a ve druhé variantě přidán není. Návrh  je nyní v připomínkovém řízení a vláda by ho měla projednávat ještě letos. Proč už tato pozice není uzákoněna dávno? Důvodem jsou hlavně peníze. 

Do budoucna bude třeba řešit financování všech těchto podpůrných pozic. Pokud ve škole pozice školního psychologa, speciálního a sociálního pedagoga je, financuje se nyní z fondů EU. Ty ale letos, na konci kalendářního roku, skončí. Ministerstvo školství vyčíslilo, že s ukotvením pozic v zákoně bude třeba navíc až 1,2 miliardy korun ročně na necelých 1 700 úvazků v základních školách. A to je podle ministerstva financí moc. 

„V návaznosti na aktuální rozpočtovou situaci preferujeme maximální využití projektů EU/FM, které může snížit dopad na státní rozpočet, a to i za cenu negativ, například nejistota návaznosti. Tím dle našeho názoru není vyloučena možnost systémového ukotvení těchto pozic. Obecně však nelze souhlasit s dalšími dodatečnými výdaji státního rozpočtu, ani růstem počtu úvazků ve školství. Případné navýšení tak musí nezbytně znamenat snížení v jiné v oblasti. V neposlední řadě by se měla vést diskuze o podílu územních samosprávných celků, tedy zřizovatelů, na činnosti škol,” uvádí ministerstvo financí k dopadu na státní rozpočet. Ministra školství Mikuláše Beka proto čeká během vyjednávání o rozpočtu pravděpodobně dlouhá tahanice o peníze pro svůj resort. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou by měl mít uzavřenou dohodu, že na rok 2025 dostane zhruba 700 milionů korun, tak aby byla zajištěna návaznost financování podpůrných opatření.