Místní místním
před 1 hodinou
Podpořit, ne přehlížet. O potřebě systémového řešení bezdomovectví.
Konference k tématu se koná 19. prosin...
Partneři zpravodajství
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) zpracoval projekt, ve kterém na základě analýzy a prognózy stavu obyvatel zhodnotil aktuální stav a nabídl prognózu pro budoucí potřeby do roku 2050. Studii bude IPR Praha každoročně aktualizovat a dodávat do ní nová data. Ve spolupráci s pražským magistrátem bude sloužit jako informační podklad pro konkrétní kroky politické reprezentace.
|
Pozn. redakce: Ze studie o ŠKOLSTVÍ vybíráme: Za území ohrožená nedostatkem míst na středních školách můžeme považovat především MČ s nedostatkem 400 míst a s vyšší reálnou obsazeností škol – jde o Prahu 11 a Prahu 12. Do skupiny pěti problematických městských částí můžeme spolu s nimi zařadit také Prahu 13 a Prahu 18. Ze studie infrastruktury zdravotnictví vybíráme: Souhrnná analýza potřebnosti ordinací praktických dětských lékařů (PLD) za městské části (MČ) ukazuje, že optimální počet obyvatel na ordinace PLD je celkově v 6 MČ: Praha 7, Praha 2, Praha 19, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha-Klánovice. Máte na prognózu jiný názor? Diskutujte na FB iPRAHA13.CZ nebo pod článkem! |
Hlavní výsledky analýzy lze rozdělit do tří oblastí: prognóza počtu obyvatel, školských kapacit a další veřejné vybavenosti. Prognóza počtu obyvatel počítá s tím, že v budoucnu můžeme očekávat výrazný růst počtu obyvatel Prahy. Dle populační křivky by se měl do roku 2050 zvýšit počet obyvatel o téměř 400 tisíc na 1,67 milionu (31% přírůstek). Z demografického hlediska lze očekávat dramatický růst počtu dětí a seniorů. Nejvyšší přírůstky pak lze čekat v místech, kde jsou plochy pro novou rezidenční výstavbu.
Z další veřejné vybavenosti byla zaznamenána zvýšená vytíženost ordinací praktických lékařů napříč všemi věkovými skupinami. Jako kvalitní bylo vyhodnoceno pokrytí města lokální kulturou, dostupnými parky, dětskými hřišti a veřejnými sportovišti.
„Jsem moc rád, že vnikla takto kvalitní analýza, podle které můžeme směřovat lépe investice do jednotlivých typů veřejné vybavenosti tak, aby byla dostupná pro všechny obyvatele. Nechceme, aby se stávalo, že vznikají nové velké rezidenční projekty, kde není prostor pro školy, hřiště či obchody, a obyvatelé tedy za vším musejí jezdit jinam,“ zdůrazňuje Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje pro oblast územního a strategického rozvoje. „Jedním z postupů, který se nám v praxi osvědčil, je spoluúčast investorů na rozvoji města. Díky ní mají developeři přispět na budování veřejné infrastruktury nutné pro jejich bytové projekty. Od schválení metodiky spoluúčasti má Praha už tři úspěšné případy. Ten nejnovější zavazuje společnost FINEP mimo jiné k postavení mateřské školy v lokalitě nákladového nádraží na Žižkově,“ dodává Hlaváček.
Školské kapacity byly rozděleny dle úrovně vzdělání. Analýza zjistila aktuální nedostatek míst v mateřských školách a počítá s prognózou prohlubování deficitu v nejbližších letech. Z pohledu tabulek pak bylo zjištěno, že kapacity na základních školách nyní dostačují, ale reálně, i skrz nepřesná data ve školském rejstříku, je systém na hraně svých možností. Bez změny kapacit bude v základních školách chybět přibližně 3 000 míst již v roce 2030 a přes 18 000 míst v roce 2050. U středních škol je nyní (bez rozlišení typů) plošný dostatek míst. Očekává se však kapacitní nedostatek v nadcházejících letech – jednak z důvodu populačního přírůstku, jednak kvůli využívání kapacit obyvateli Středočeského kraje (nyní zhruba 31 %).
„Reálné kapacity se postupem času mění a jsou ještě o trochu jiné, než uvádí studie. Je tomu tak proto, že některé školy navýšily svou kapacitu na úkor provozu například u odborných učeben anebo školních družin, což vzhledem k důležitosti kvality výuky a psychohygieny žáků není dlouhodobě udržitelné. Jen z Ukrajiny máme cca 10 000 žáků, což by odpovídalo asi 18 novým školám. Vzhledem k žákům z takzvané zápisové turistiky ze Středočeského kraje, kterých je zhruba 20 procent, je to další desítka škol. Rozšiřování kapacity škol by tedy mělo být prioritou jak na krajské, tak na celostátní úrovni,“ vysvětluje Antonín Klecanda, radní hl. m. Prahy pro oblast školství.
„Kvalitní analýzy jsou nezbytné pro správné řízení a plánování rozvoje města. Je klíčové znát již nyní, v jakých oblastech můžeme očekávat nedostatky, abychom předešli problémům, zejména nedostatku míst ve školách, lůžek dlouhodobé péče či ordinací praktických lékařů. Město musí myslet také na knihovny, kulturně-komunitní centra, parky, dětská a veřejná hřiště, obchody či hřbitovy,“ podotýká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
„Díky populační prognóze víme, že musíme do budoucna počítat s růstem počtu obyvatel Prahy. Aby mohlo město pro všechny zabezpečit odpovídající veřejnou vybavenost, je nutné znát aktuální i budoucí nedostatky v kapacitách a docházkové dostupnosti. Naše analýza ukazuje, že pozornost je nutné věnovat prioritně školám, kde jsou kapacity již nyní nedostatečné a vzhledem k očekávanému růstu počtu dětí bude do roku 2050 potřeba více než 18 tisíc nových míst v základních školách a 12 tisíc míst ve školách mateřských,“ doplňuje Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýz města.
Kompletní znění studie s rozborem všech zmíněných dat naleznete na stránkách IPR Praha.
