Stále ještě není jasné, kolik žáků se nedostalo na maturitní obor. Digitalizovat přijímací řízení chce resort už příští rok.

Některé školy s maturitními obory nabízely ještě během prázdnin volná místa, zájem ale nebyl. Míst na středních školách tak byl podle Seznam Zpráv zřejmě dostatek, zatím k tomu ale kraje ani ministerstvo nemají data. „Přesné počty přijatých žáků na střední školy budou známy až po vyhodnocení statistického šetření k 30. září 2023,“ řekla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Konec chaosu si ministerstvo slibuje od digitalizace přijímacího řízení. „Základem je navýšení počtu přihlášek ze současných dvou na tři. Systém bude automaticky přiřazovat uchazeče ke konkrétním školám podle výsledků přijímacího řízení, a to na základě priorit, které si uchazeč předem zvolil,“ shrnul za ministerstvo Jan Mareš (iDnes). V prvním roce elektronického přihlašování chce zároveň resort zachovat možnost se hlásit papírovou přihláškou. Počítá také s posunem termínu podávání přihlášek, a to do 20. února (ČT24). Cermat v polovině července vypsal veřejnou zakázku na systém pro digitalizaci přijímacího řízení a vybírá ze šesti nabídek, podle jeho ředitele Miroslava Krejčího je schopen systém do konce roku připravit (Novinky). „Změna je vítána, ale je otázkou, jak to dopadne ve Sněmovně,“ upozornil Jiří Zajíček z Unie školských asociací, popsal také tři formy zasílání přihlášek (písemná, plně digitalizovaná a hybridní). Problém by podle něj mohl být v nevratnosti přijetí na preferovanou školu – žáci mohou měnit názor (Novinky). Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová v rozhovoru pro LN upozorňuje na rizika spojená s rychlým zaváděním nového systému nebo na to, že tři přihlášky budou znamenat větší zátěž pro školy, které konají školní část přijímací zkoušky. Uchazeči o přijetí budou moci při přípravě využívat novou aplikaci od Cermatu. „Současná aplikace na našem webu pochází snad z pravěku, takže během září spustíme novou, moderní, která bude skvěle fungovat i na mobilech,“ řekl pro LN ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

Červnový návrh státního rozpočtu pro rok 2024 počítal se škrty ve školství, nyní o něm znovu jednala vláda.

„Školství se řeší tvrdě, tam peníze skutečně chybí, ale STAN, především sám Bek, se snaží o jejich navýšení,“ řekl redakci Deníku N před jednáním zdroj z vlády, který si nepřál být jmenován. Sám Bek na středečním školském výboru prohlásil, že na škrtech není politická shoda – růst mají platy učitelů (v průměru o 3000 Kč) a zachován má být rozpočet vysokých škol (Novinky). Se snížením rozpočtu resortu z letošních 265 na 253,4 miliard se ale stále počítá, navíc nedostane ani 40 miliard z půjčky od EU, které měly pomoci navýšit kapacitu škol. „Návrh ministerstva financí již zohledňuje část požadavků ministerstva školství. V dalších týdnech povedeme ve vládě další intenzivní diskuzi,“ napsal Deníku N po jednání Bek. Některé věci se podle něj podařilo oproti prvnímu návrhu přes prázdniny vyjednat. „Vzroste objem financí na vyšší počet dětí ve třídách. Počítá se s částkou pro navýšení platů učitelům. Stále ale máme otevřenou otázku, k jaké základně budeme vztahovat závazek ve výši 130 procent poměru k průměrné mzdě ve státu,“ řekl pro Deník s tím, že původní pozice ministerstva financí byl rok 2022, zatímco ministerstvo školství navrhuje rok 2023.

„Děti nesmírně přetěžujeme množstvím informací, kterými je zásobujeme, a snižujeme tím úroveň vzdělávání,“

říká v rozhovoru pro Radiožurnál Karel Kostka, učitel, zakladatel a provozovatel soukromých škol, malíř, spisovatel a také jeden z mála lidí s IQ přes 200. Školy jsou podle něj jedním z největších a zároveň nejhorších hospodářů s časem. V rozhovoru s Lucií Výbornou mluví o důležitosti učitelské profese, o tom, že ve školách by se mělo výrazně ubrat vyučovacích hodin, o velkém nedostatku škol, kdy trestají žáky za chybu, o lidské přirozenosti nebo umělé inteligenci, která podle Karla Kostky v řádu měsíců až let přinese větší změnu než průmyslová revoluce.

„Než dojdete od vchodu do sborovny, víte o škole všechno,“ říká Tomáš Feřtek

Se začátkem nového školního roku Česká televize začíná vysílat nový dokumentární seriál. V deseti dílech dokumentu Jak se dělá dobrá škola představí deset škol. Každá z nich přistupuje ke vzdělávání jiným způsobem, ale všechny mají jedno společné – jejich žáci dosahují dobrých výsledků a děti (ale také rodiče a učitelé) jsou s nimi spokojení. „Základním sdělením seriálu je i to, že není jedna správná cesta k dobré škole,“ vysvětlil autor projektu a scenárista Tomáš Feřtek. Dokument vznikl v koprodukci EDUinu.

Co pro tebe osobně znamená, když se řekne dobrá škola?

Mám svoji sadu parametrů, podle kterých školy posuzuji. Kdybych měl vybrat ty podstatné, dobrá je pro mě škola, kde aktivita dítěte převažuje nad aktivitou učitele a také je to škola, kde se hodně dbá na vztahy mezi lidmi. Ale to jsou moje osobní preference – požadavky rodičů na školu bývají rozdílné. V seriálu ukazujeme školy, které přistupují ke vzdělávání různým způsobem, o všech ale platí, že jsou dobré, protože děti, rodiče i učitelé jsou tam spokojení a dosahují dobrých vzdělávacích výsledků.

Tomáš Feřtek (c) Kateřina Lánská

Škol jsi za dobu, kdy se věnuješ tématu vzdělávání, viděl už hodně. Jak rychle poznáš, že škola má co nabídnout? A co tě nejrychleji přesvědčí?

Škola jako instituce neumí lhát. Duch školy většinou prosákne celou budovou, lidmi a jejich chováním opravdu důkladně. Od jedné paní ředitelky jsem slyšel, že než dojdete od vchodu do sborovny, víte o škole všechno a pak už si jen potvrzujete, že jste atmosféru školy přečetli správně. Já to dělám tak, že přijdu do 8. nebo 9. třídy a na něco se zeptám. Z toho, jak na otázku žáci ve třídě reagují, dobře poznáte, jak s nimi ve škole těch devět let pracovali. Když jsou zvyklí na dospělého reagovat jako na jim rovnou bytost, odpoví, poradí, případně mě dovedou, kam potřebuji. Pokud jsou zvyklí jen na podřízenou pozici a příkazy, obvykle neví, jak reagovat a tváří se, že mě nevidí, snaží se té nepříjemné situaci vyhnout. Když se mnou děti ve třídě komunikují na rovinu, vím, že s nimi ve škole komunikují na rovinu i dospělí.

Celý rozhovor s Tomášem Feřtekem si přečtěte zde. 

Seriál Jak se dělá dobrá škola – pořadí jednotlivých epizod vysílaných v České televizi:

• 6. 9. Škola jako cesta k samostatnosti – ZŠ Na Beránku, Praha – Modřany
• 13. 9. Škola, odkud je všechno daleko i blízko – MŠ a ZŠ Popelín
• 20. 9. Škola pro rychlé i pomalé – ZŠ Janáčkovo náměstí, Krnov
• 27. 9. Škola, která chutná – SOŠ Gastronomická, Žďár nad Sázavou
• 4. 10. Spravedlivě neznamená všem stejně – ZŠ Trmice
• 11. 10. Na gympl v pohorkách a s batohem – Gymnázium Přírodní škola, Praha
• 18. 10. Škola pro všechny smysly – Waldorfské školy, Brno
• 25. 10. Inovace, ne revoluce – MŠ a ZŠ Úprkova, Hradec Králové
• 1. 11. Jinému učení prospívá jiný dům – ZŠ Amos, Psáry
• 8. 11. Znovuzrození venkovské školy – MŠ a ZŠ Louňovice pod Blaníkem