ÚMČ Praha 13
před 3 hodinami
V pátek 13. září starosta David Vodrážka s ředitelkou Innova Health Care Markétou Hellerovou slavnostně otevře...
Partneři zpravodajství
To, že se zvyšuje průměrná teplota planetární atmosféry a dochází i k patrnému oteplení oceánů, vaší pozornosti nejspíš neuniklo. Stranou zájmu nicméně stojí další forma oteplení. Zvyšující se teploty půdy. A to, jak horká se stává země pod našima nohama, má až překvapivě vážné dopady.
Projevy oteplení, které můžeme pocítit na vlastní kůži, se nás pochopitelně dotýkají více. Vlny veder jsou k nepřehlédnutí. Jenže jak upozorňuje aktuální výzkum badatelů z Helmholtzova Centra pro výzkum životního prostředí, i to, co se kvůli teplu děje pod zemí, pro nás představuje neméně závažnou hrozbu. Kterou dosavadní studie o klimatických změnách víceméně přehlížely.
Proč? Dílem proto, že měřit podpovrchové teploty je technicky i procesně o dost složitější, než měřit teplotu vzduchu při povrchu.
Tým německých výzkumníků přesto dokázal shromáždit dostatek údajů o teplotě půdy. Z poměrně širokého spektra zdrojů, protože si vypomohli jak dálkovým satelitním průzkumem Země, tak třeba i údaji z meteorologických monitorovacích stanic. A rozhodli se porovnat teplotní výkyvy vzduchu s lokalizovanými teplotními odchylkami v půdě.
K tomu vytvořili tzv. index TX7d, který zahrnoval extrémy teplot vzduchu za nejteplejších dní od roku 1996 – měřených ve výšce 2 metrů nad povrchem země – a pro ty samé dny pak i teploty na daných místech v deseti centimetrech pod povrchem půdy. Vše v rámci 160 lokalit napříč Evropou.
Teplejší znamená teplejší
Jejich první hrubé zjištění není příliš překvapivé: když narůstají teploty vzduchu do extrémů, otepluje se i půda. Ze zjevné banality ale dělá důležité zjištění vysvětlení, že teplotní extrémy se zpravidla rychleji rozvíjí v půdě než ve vzduchu. Půda se rychleji přehřívá, a absorbované teplo si také déle podrží. Ne tedy všude stejně, ale v regionech střední Evropy, Německa, Itálie či jihu Francie byla ta „odezva ohřátím“ u půdy intenzivnější.
Z dlouhodobějšího srovnání – od roku 1996 po 2021 – pak plyne, že půda se přehřívá častěji, a více. Intenzita extrémních veder v půdě se zvyšuje přibližně o 0,7 stupně Celsia za každou dekádu rychleji, než ve vzduchu při povrchu půdy.
Výzkumníci dále porovnávali, jak se v průběhu let mění intenzita teplotních extrémů, jak často za sezónu k nim dochází. A zjistili, že počet dní za rok, kdy se půda extrémně přehřívala, roste dvakrát rychlejším tempem, než počty teplotních extrémů naměřených ve vzduchu.
Laicky řečeno, za stavu, kdy úmorná vlna veder může v sezóně trvat dvacet dní, půda bude mít svou vlnu veder klidně čtyřicetidenní. A je to trend hodně zneklidňující.
„Protože pokud se v současné době vysoké teploty v půdě a ve vzduchu objevují v desetině dnů v měsíci, za deset let se vysoké teploty vzduchu mohou týkat 15 procent dní a vysoké teploty půdy 20 procent dní,“ vysvětluje Almudena García-García, spoluautorka studie.
Selhání mechanismu ochlazování vzduchu
Dobře, teplý vzduch vede k teplejší půdě, řeknete si. Kde je tedy ten zakopaný pes?
Jde o to, že přehřátá půda ztrácí svou vlhkost. Vysycháním, odparem. A čím sušší je, tím snáze se přehřívá.
Teplota půdy je přitom kritická pro ovlivňování výměny tepla mezi půdou a vzduchem. Přehřátá půda může ovlivňovat (zvyšovat) teplotu vzduchu, přispívat k navýšení počtů dní s teplotními extrémy.
Půdní vlhkost je velmi silně provázaná s tím, co nese na svém povrchu. Studie naznačuje, že lidské aktivity při využívání půdy mohou negativní efekt přehřívání ještě posilovat a zhoršit.
Příkladem může být třeba les, který brání ztrátě vlhkosti z povrchu půdy tím, že ji zastiňuje a své okolí ochlazuje odparem vody, čerpané z hlubších půdních horizontů. Ovšem na otevřených stanovištích, jako jsou pastviny nebo zemědělská pole, mají rostliny přístup k půdní vlhkosti dostupné pouze blízko povrchu. Přehřívání a ztráta vlhkosti tu proběhne rychleji.
Příliš horká půda pod nohama znamená, že ani vzduch nebude chladnější. Nebude ho totiž mít co ochlazovat. Mechanismus, při němž půda skrze půdní vlhkost ochlazuje ohřátý vzduch, by selhal.
Těch nepříjemných „selhání“ jde ale s přehřátou půdou víc. Vysoké teploty půdy a ztráta půdní vlhkosti neprospívají půdním mikroorganismům. Těm vděčíme za rozklad organické hmoty, a jež jsou součástí širších potravních řetězců. Které jsou na jejich existenci závislé.
Výzkumníci dále poznamenávají, že pokud je půda teplejší než vzduch nad povrchem, může uvolňovat – a uvolňuje – dodatečné teplo do nižších vrstev atmosféry (nemluvě o dodatečném uhlíku) a tím celkově zhoršovat proces oteplování atmosféry.
„Teplota půdy, ač dosud opomíjená, působí jako velmi významný faktor zpětné vazby mezi půdní vlhkostí a teplotou. A může tak v určitých oblastech zintenzivnit období veder," říká spoluautor Jian Peng. „Vzhledem k těmto našim výsledkům by asi bylo třeba přehodnotit studie o vlivu extrémních veder, které zohledňují především teplotu vzduchu, ale podceňují faktor extrémních veder v půdě.“
Článek Radomíra Dohnala převzatý z webu EKOLIST.CZ.
Zdroj obrázku IMAGGEO, autor: Antonio Jordán, licence CC BY-NC-SA 3.0
