Pražský motoráček jezdí celoročně v sobotu, neděli a o státních svátcích kromě vánočních prázdnin. Aktuální jízdní řád naleznete zde.
Ve všech spojích Pražského motoráčku platí jízdní doklady PID. Cestující tak mohou využít následující doklady:
Bezplatně cestují:
Pokud se vydáte do vlaku bez jízdenky, lze ji zakoupit u průvodčího ve vlaku.
Neplatí:
Pražský motoráček během své cesty jede po dvou historicky zajímavých pražských tratích. Začíná na pražském hlavním nádraží, které bylo otevřeno v roce 1871. Stávající secesní výpravní budova od architekta Josefa Fanty však pochází z let 1902–1909. V roce 1977 ji doplnila nová odbavovací hala od architekta Josefa Dandy, která během posledních čtyř let prošla rozsáhlou rekonstrukcí a právě v letošním roce byla tato přestavba dokončena. Kolejiště zakrývá monumentální dvoulodní zasklená ocelová hala z roku 1905, která zabírá plochu odpovídající polovině Václavského náměstí.
Po projetí 1145 metrů dlouhého vinohradského tunelu a po překonání Vltavy po dvoukolejném ocelovém mostě z roku 1901 přijíždí vlak do stanice Praha-Smíchov severní nástupiště. Jedná se o bývalou společnou stanici tří společností: Dráhy císaře Františka Josefa (stavitele Pražské spojovací dráhy), Pražsko-duchcovské dráhy a Buštěhradské dráhy. A právě po trati patřící posledně jmenované společnosti vyrazí Pražský motoráček na svoji další cestu.
Potřeba klesání do vltavského údolí nižšími sklony vyvolala nutnost rozvinutí trasy, čímž vznikla, díky odvážnému vedení trati oblastí tzv. Pražského Barrandienu, zřejmě nejkrásnější trať ležící nyní na území našeho hlavního města. Ze Smíchova stoupá ve velké smyčce nad Zlíchovem a poté velkým pravotočivým obloukem dvakrát překonává Prokopské údolí. Proto bylo třeba vybudovat dva mohutné viadukty o délkách 170, resp. 180 metrů s maximálními výškami 23, resp. 25 metrů. Mezi vápencovými skalami pokračuje trať kolem Žvahova a Dívčích hradů do Jinonic. Vlak dále jede přes Cibulku a Stodůlky do stanice Praha-Zličín, kde jízda Pražského motoráčku končí v bezprostřední blízkosti řepského sídliště.
Směle vedená trať ze Smíchova do Hostivice si velmi záhy vysloužila přezdívku Pražský Semmering. Tento název je odvozen od známé rakouské trati v Alpách, která prochází mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko horským sedlem Semmering. Její stavba byla dokončena v roce 1854 a jednalo se o první evropskou horskou železniční trať. Pojem „Semmering“ se tak stal synonymem pro všechny odvážně trasované tratě na světě včetně trati, jejíž koleje využívá Pražský motoráček.
Další informace k dopravě na Pražském Semeringu najdete na webových stránkách www.pid.cz/zabava-a-zajimavosti/prazsky-motoracek/
