Pražský historický kaleidoskop aneb (nejen) Praha 13 v historických obrazech

Zastanem se

11. 07. 2023.

Znáte online skupinu Pražský historický kaleidoskop?

Partu nadšenců najdete ve FACEBOOK skupině. Skupina je určena pro shromažďování grafických a fotografických pohledů na Prahu, jak už ji v současnosti neuvidíme. Přispívat můžete starými obrázky z vlastních archivů, případně novými fotografiemi z archeologických výzkumů nebo relevantními odkazy na objevy a dobové zajímavosti zveřejněné v tisku, literatuře či na tématicky příbuzných stránkách. Před vložením nového příspěvku doporučujeme nejprve prohlédnout uložené fotografie, případně alba skupiny, aby nedocházelo ke zbytečným duplicitám.

Skupina má svá pravidla, se kterými před vstupem do skupiny je nutné souhlasit. Hlavním pravidlem pro nahrávání fotografií je časové ohraničení příspěvků, kterým je konec 80. let dvacátého století. Příliš často se správcům skupiny stává, že lidé posílají "fotky z dnešní procházky Prahou". Dále je pravidlem, že pod příspěvky je možné diskutovat jen o samotných památkách, nikoli o politických okolnostech a důvodech jejich vzniku, chátrání či zániku. Diskuze "od věci" prakticky k čemukoliv jsou tolerovány, pokud nebudou vulgární, urážlivé nebo politické. Členové této skupiny jsou různých náboženských i politických vyznání, takže je – v zájmu zachování dosavadní nekonfliktní atmosféry ve skupině – nezbytné zůstat pouze u věcných debat o společném předmětu zájmu – o staré Praze. Proto budou komentáře, jejichž autoři nejsou schopni komentovat historické fotografie ničím jiným než hlásáním své současné politické víry, smazány.

Ve fotogalerii u toho článku najdete vybrané fotografie z této FB skupiny, které se váží k Praze 13 (jihozápadnímu městu).

K historii Prahy13

Správce skupiny pan Karel Oktábec v této skupině publikoval v lednu 2019 text pana Jiřího Kubíčka, který lze dohledat na úžasné FB stránce Praha na starých mapách. Text se souhlasem pana Kubíčka přebíráme. Věříme, že přečíst si něco o historii Prahy 13 bude i pro vás zajímavé.

Než se začtete, máme na Vás prosbu. Své historické fotografie z území Prahy 13 a okolí vkládejte sami do skupiny Pražský historický kaleidoskop nebo nám je posílejte do redakce a my je zveřejníme na tomto portálu a do FB skupiny nahrajeme. Ve spolupráci s dobrovolníky Vaše fotografie také můžeme zdigitalizovat (vhodné pro projekty místních ZŠ (nejen) do hodin informatiky). CHceme následovat podobné sbírky starých vzpomínek, o jakých se můžete dočíst z Pardubic, Veselého Žďáru, Ostravy, Rožnova pod Radhoštěm nebo z Olomouce. Sběru historických fotografií se také věnuje projekt RETROFOTO, pokud znáte nějaké další, prosíme o jejich názvy/weby do redakce. E-mail a telefon do redakce najdete na stránce kontakty,

Jihozápadní Město je po Severním a Jižním Městě třetí z řady velkých pražských sídlištních celků. Vystavěno bylo na svazích mělkého údolí Prokopského potoka mezi původními obcemi Stodůlky, Lužiny, Jinonice a Ohrada. Ty byly, na rozdíl od sídel ležících na území Jižního Města, zachovány, a tak tu dnes v těsné blízkosti vedle sebe stojí původní barokní hospodářské statky, prvorepublikové vily a panelové domy.

Mapa č. 1 - Mapa okolí pražského z roku 1851 (Jihozápadní Město)

Na mapě okolí pražského (č. 1) z roku 1851 můžete vidět celý prostor dnešního Jihozápadního Města mezi výše zmíněnými sídly. Celé území bylo pokryto poli, pouze podél toku Prokopského potoka (označen modrými body) se v úzkém pruhu rozkládaly podmáčené louky. Původní obec Stodůlky, jejíž historie sahá minimálně do 12. století, leží na severozápadním okraji dnešního sídliště. Původní jádro tvořené zemědělskými statky zůstalo víceméně zachováno. Škoda jen, že se mezi ně vklínilo několik nízkých panelových domů. Výraznou dominantou starých Stodůlek je pseudogotický kostel sv. Jakuba Většího, který byl postaven na začátku 20. století na místě původního románského kostelíka.

Necelý kilometr východně od Stodůlek stála osada tvořená několika domy. Na mapě č. 1 je označena pod názvem Hluzina. Tak totiž znělo původní pojmenování pro současné staré Lužiny. Na následujících plánech můžete vidět i další různá jména Lužin – Na Lužinách, Lužina, Lyžina nebo za protektorátu používaný název Neu Kolonie. Staré Lužiny jsou dnes tvořeny vilovou zástavbou převážně z 1. poloviny 20. století a ze severu navazují na panelové sídliště. Zatímco staré Stodůlky ve svém rozvoji spíše stagnovaly, tak původní osada Hluzina neboli Lužiny postupně plošně výrazně narůstala, až se postupně se Stodůlkami téměř spojila. Poslední „mezeru“ mezi nimi uzavřel kulturní dům Mlejn z konce 80. let.

Další nevelkou zemědělskou osadou v okolí byla Velká Ohrada. Ta vznikla na konci 18. století a její původní název byl bez přívlastku, tedy jen Ohrada nebo Ohrádka, jak můžete vidět na první mapě z roku 1851. V 2. polovině 19. století vzniklo severovýchodně od Ohrady další drobné sídlo, původně zvané Ohradská osada. Až později se jí začalo říkat Malá Ohrada a původní Ohrada dostala zmíněný přívlastek Velká. Malá Ohrada se ovšem postupně rozrůstala, až co do počtu domů a počtu obyvatel překonala Ohradu Velkou. To pravděpodobně zmátlo tvůrce protektorátního plánu z roku 1941 (č. 2), který zaměnil názvy obou Ohrad. Na přelomu 80. a 90. let bylo v jejich těsné blízkosti vystavěno, jako součást Jihozápadního Města, panelové sídliště Velká Ohrada. To tvoří 9 obytných čtvercových bloků uspořádaných do jednoho velkého čtverce.

Mapa č. 2 - Protektorátní plán Prahy z roku 1941 (Jihozápadní Město)

Projekt současného sídlištního komplexu Jihozápadního Města byl vypracován již na konci 60. let. Tehdy ještě celé území leželo těsně za hranicemi Prahy (jak můžete vidět na plánech č. 4 až 6) a připojeno bylo až v roce 1974. O dva roky později se začalo s výstavbou a v roce 1982 se do nových bytů mohli stěhovat první obyvatelé. Jako první vznikl na západním okraji obytný soubor Stodůlky a postupně se přidaly Lužiny, již zmíněná Velká Ohrada na jihu a na východě Nové Butovice, které byly dokončeny až v 1. polovině 90. let.

Mapa č. 3 - Mapa okolí Prahy cca z roku 1900 (Jihozápadní Město)

Mapa č. 4 - Plán Prahy cca z roku 1925 (Jihozápadní Město)

Mapa č. 5 - Plán Prahy z roku 1938 (Jihozápadní Město)

Mapa č. 6 - Plán Prahy z roku 1961 (Jihozápadní Město)

Mapa č. 7 - Plán Prahy z roku 1990 (Jihozápadní Město)

Již od počátku projektu se počítalo s přivedením trasy metra. Jako první byla v roce 1988 na východním okraji zprovozněna stanice Nové Butovice, tehdy ještě pod názvem Dukelská. V roce 1994 byla linka B prodloužena až do Zličína a obyvatelé sídliště mohli začít využívat hned 4 stanice – Hůrka, Lužiny, Luka a Stodůlky. Trasa metra dnes tvoří hlavní osu celého Jihozápadního města. Prochází středem Nových Butovic a v okolí stanic Lužiny a Luka jsou podél ní vystavěny obrovské až dvanáctipatrové polokruhové obytné bloky (tzv. rondely) s uzavřeným středem, kde se nachází klidové zóny bez aut s objekty občanské vybavenosti - mateřské a základní školy, hřiště, zelené odpočinkové plochy atd. Názvy ulic v této části (Amforová, Mohylová, Bronzová atp.) připomínají rozsáhlý archeologický průzkum, který byl prováděn těsně před výstavbou sídliště. V původním projektu se počítalo i s výstavbou tzv. Západního Města v prostoru na západ od starých Stodůlek. Tomu nasvědčuje i poloha stanice metra Stodůlky, která v jednom směru dlouhou dobu vedla „do polí“. Na nikdy nerealizovaný projekt Západního Města volně navázala stále se rozšiřující tzv. Britská čtvrť, která kolem roku 2007 vznikla právě při stanici metra Stodůlky.

Podél Prokopského potoka byl vytvořen tzv. Centrální park - hlavní zelená osa celého sídliště, která odděluje vilovou zástavbu starých Lužin na severu od vlastního sídliště na jihu. V 80. letech zde byly vystavěny i dvě retenční nádrže - Stodůlecký a Nepomucký rybník, přes který vede téměř 400 metrů dlouhý tubus metra. V současné době žije na území Jihozápadního Města okolo 70 tisíc obyvatel a díky přibývající nové výstavbě, která postupně vyplňuje prázdné plochy, jejich počet neustále stoupá.

Fotografie ve fotogalerii jsou nahrány ze skupiny Pražský historický kaleidoskop, kam je nahráli členové skupiny Jitka Oktábcová, Eva Myšková a Karel Oktábec.