Praha.eu - Magistrát hlavního města Praha
před 3 hodinami
Do pražského Kongresového centra se opět po roce vrací největší veletrh středních škol v Česku. Od 21. do 23....
Partneři zpravodajství
Nezisková organizace Místní místním pomáhá pražským lidem bez domova a v nouzi od roku 2018. Místní místním sdružuje kavárny, knihkupectví, knihovny, divadla i další místa do Solidární sítě, kde zdarma poskytují základní služby jako je voda, sociální zařízení nebo předplacená jídla lidem v nouzi a bez domova. Organizace nyní také vydala svou první knihu. V publikaci s názvem Bez Předsudků přináší progresivní pohled na bezdomovectví, poskytuje komplexní přehled o rozsahu problematiky v České republice a zasazuje ji do evropského kontextu. Usiluje také o boření stereotypů tím, že upozorňuje a vyvrací ty nejčastější, které o lidech bez domova panují. Součástí knihy jsou také autentické příběhy lidí, kteří se ocitli na ulici, výpovědi odborníků a odbornic na daná témata a popis unikátní sociální inovace Místní místním a její Solidární sítě.
Publikace Bez Předsudků vznikla z frustrace pramenící z přetrvávajících předsudků a bariér ve vztahu k lidem bez domova ve společnosti, kterou se organizace rozhodla řešit. „Chtěli*y jsme pomoci společnosti pochopit aspekty bezdomovectví a doplnit českou literaturu o progresivní četbu na toto téma,“ vysvětluje Ester Pacltová, ředitelka a spoluzakladatelka organizace Místní místním. Kniha je určena široké veřejnosti se zájmem o problematiku bezdomovectví i těm, kteří se o ni dosud nezajímali. Publikace chce přiblížit situaci i těm, kteří o bezdomovectví ví jen málo a dosud se nerozhodli, zda stojí na straně lidí bez domova. Čtenářstvu, které k situaci lidí bez domova není lhostejné, pak také nabízí konkrétní formy pomoci od dobrovolnictví po sociální inovace a příklady dobré praxe ze zahraničí. K cílové skupině text přistupuje s respektem a, jak již název naznačuje, bez předsudků.
O lidech bez domova panuje (nejen) v českém kontextu dosud velké množství stereotypů. Bezdomovectví je většinově bráno jako selhání jednotlivce, často způsobené vlastní vinou, alkoholismem či jinými patologickými jevy. „Když bych si měl vybrat jeden ze stereotypů o lidech bez domova, se kterým se často setkávám, a který má na životy největší dopad, popsal bych ho větou: …ale oni stejně pomoc nechtějí, odmítají, že?“ píše v knize Jakub Dutka, spoluzakladatel Místní místním a metodik organizace Naděje. Progresivita knihy spočívá v solidárním pohledu na problém, který vnímá jako systémový jev vlastní nejen pro Česko, ale i pro celou Evropu. Publikace pracuje s odbornými zdroji, důraz klade také na rozmanitou typologii bezdomovectví a pomocí tuzemských i evropských zdrojů vnáší do problematiky stěžejní data, výzkumy a metodologii. Kniha zároveň není distancovanou akademickou publikací, hlas poskytuje přímo lidem bez domova prostřednictvím jejich příběhů.
Publikace Bez Předsudků popisuje téma, kterému se v obdobném rozsahu zatím nikdo v českém prostředí nevěnoval. Podrobně rozebírá situaci, ve které se lidé bez domova nachází a dává cílové skupině možnost se k dění vyjádřit. Kolektiv autorek knihy ukazuje, že diskurz o bezdomovectví nemá končit pouze u debaty o sociálním bydlení, i když jde o zásadní věc. Lidé bez domova totiž potřebují komplexnější pomoc, která mimo jiné spočívá i v proměně veřejného mínění o cílové skupině a o rozsahu problému, který se dotýká každé země, které se týká sociální vyloučení a bezdomovectví.
Publikace je v neposlední řadě unikátní také v tom, že zohledňuje hlasy všech, kterých se problematika týká, a to jak z odborné, tak laické oblasti. „Kniha je jedinečná díky expertským textům, ve kterých spojujeme pět pohledů odbornic a odborníků napříč sociálním spektrem. Zároveň zohledňujeme hlasy lidí bez domova a v nouzi, a to jak v rozhovorech, tak i v evaluacích. Od vzniku naší organizace se ptáme lidí bez domova na jejich zpětnou vazbu,“ dodává Pacltová. Do tvorby publikace se zapojili zástupci a zástupkyně Armády Spásy, neziskové organizace La Strada, Jako doma, Architekti bez hranic nebo sociální služby Naděje.
Celá kniha je navíc napsána inkluzivním jazykem, který nevyužívá generické maskulinum, aby nedošlo k opomenutí žádné ze skupin lidí, o nichž je v publikaci hovořeno. Negenderovaná slova a inkluzivní jazyk také podle Místní místním odráží vývoj českého jazyka k větší progresivitě a respektu ke všem, včetně LGBTQ+ komunity.
