Gender Queer: Autobiografie od Maii Kobabe je komiksovou učebnicí sexuální identity.
Naléhavost osobních příběhů se podařilo Filipu Titlbachovi vložit do knihy rozhovorů s 13 zdejšími queer osobnostmi pojmenované Byli jsme tu vždycky. Respondenti a respondentky na základě vlastní zkušenosti vyprávějí, jak se v Česku či tehdejším Československu žilo a žije lesbám, gayům nebo transgender osobám. Titlbach se dokáže ptát empaticky na osobní věci, zároveň coby novinář pátrat po odpovědích na obecnější psychoterapeutické, lingvistické nebo náboženské otázky. Knize nechybí slovníček s vysvětlením termínů jako cisnormativita nebo pinkwashing a samozřejmě vlastní příběh autora, který se identifikuje jako gay.
Jak těžké je vyrůstat v prostředí považující homosexualitu považuje za projev úchylnosti a slabosti, který je potřeba denně trestat, ukázal ve své prvotině francouzský spisovatel Édourd Louis. Jeho autobiografický román Skoncovat s Eddym B. ze severofrancouzského maloměsta, kde jedinou zábavu představuje pro dospělé i dospívající alkohol, sex a ponižování slabších, se stal v jeho domovině bestsellerem. Tehdy 22letý Louis dokázal jít totiž dál za obvyklou autobiografickou syrovost a svůj osobní příběh vztáhnul ke stavu společnosti a postavení bílé chudiny v ní.
Ódu na ženskou intimitu pěje Lee Lai ve svém komiksovém debutu Pecka, který si sesterské nebo mateřské lásky cení stejně jako milostných vztahů. Právě ta vysvobodí hlavní hrdinku Bron z jejího smutku poté, co ji opustí přítelkyně, která neumí přijmout svou transgender identitu. Tento grafický román dokáže vyprávět o zdánlivě novém tématu LGBT+ tak samozřejmým jazykem a krásnými obrazy, že se čtenář soustředí jen na hluboké city, které se mezi čtveřicí hrdinek odehrávají.
Ukázka z grafického románu Pecka od Lee Lai.
Společně partnerky Eva a Klára Pospíšilovy sepsaly young adult román Pátá minuta je o nás, který přesvědčivě přibližuje složitou cestu k vlastní identitě náctiletým čtenářům a čtenářkám. Velice sugestivní gay romance mezi dvěma teenagery Ethanem a Kaiem otevírá Pandořinu skřínku dospívání i rodinných traumat. První část vyprávění je poměrně depresivní, s přijetím vzájemné lásky a pravdy se ale příběh začíná projasňovat.
Komiks Laura Deanová mě už zase nechala autorek Mariko Tamaki a Rosemary Valero-O’Connell se v mnoha státech světa (včetně Česka) může jevit jako sci-fi. Na střední škole, kam chodí 17letá Freddy, není totiž sexuální orientace téma, její kamarády spíš trápí, jak se k ní chová její přítelkyně Laura. Příběhy o první lásce jsou staré jako literatura sama, ale vyprávění o tom, jak se umět dobře rozejít, aby čtenář pohledal. Co na tom, že v tomto případě se jedná o vztah dvou dívek.
Komiks Laura Deanová mě už zase nechala neřeší sexuální orientaci, ale únik z toxického vztahu.
O dojemné lásce, která překoná mnoho, vypráví román Dánská dívka od Davida Ebershoffa. Americký autor se nechal inspirovat životem dánského malíře Einara Wegenera, lépe známého jako Lili Elbe. Ten se stal jedním z prvních lidí, kteří podstoupili operativní změnu pohlaví. Poznání, že se cítí být ženou, mělo u Wegenera spustit náhodné pózování v dámských šatech, o které jej požádala jeho žena Gerda, když jí nedorazila modelka. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem a byl podle ní natočen také stejnojmenný film.
Piruety vlastní identity nakreslila uznávaná autorka komiksů Tillie Walden.
Jeden z nejplastičtějších a zároveň nejkomornějších coming outů v komiksu stvořila Tillie Walden v Piruetách. Autobiografický příběh se na první pohled zabývá více krasobruslením než sebepoznáním hlavní hrdinky. Důležité ale je, co Tillie drilem, nekonečnými tréninky a věčným soutěžením nahrazuje. Chybí jí láska matky, dotek ženy, potřebuje necítit se osaměle. Když na to přijde, svět sportu opustí, začne kreslit a psát a je potřeba říct, že skvěle. Za Piruety coby nejmladší autorka v historii získala Cenu Willa Eisnera, která se přezdívá komiksový Oscar.
Foto a print screen: Kateřina Čopjaková
