Vizuálně jsou krásné, mají ale bohužel více negativ než pozitiv. Ohňostroje, petardy, zábavní pyrotechnika. Jaká nebezpečí při jejich používání hrozí? Každý rok – zejména během silvestrovských oslav – se do ovzduší dostane velké množství toxických látek. Jsou škodlivé nejen pro lidi, ale také pro zvířata a životní prostředí. O rizicích spojených se zábavní pyrotechnikou hovoří ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Pozn. redakce: Koho téma zajímá více, AV ČR vydala letos expertní stanovisko, které je celé dostupné ve formátu v PDF ke stažení. Z tohoto stanoviska je i toto přehledné schéma. |
Bez ohňostrojů si mnoho lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Zábavní pyrotechnika, která osvětluje a obarvuje oblohu, je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek, upozorňují vědci z Akademie věd ČR.
Zdravotní rizika emisí z ohňostrojů jsou podle vědců enormní. Lidé je ale podceňují, ignorují, případně o nich vůbec nevědí. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ říká Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ zdůrazňuje chemik.
Fosfor, síra a další lahůdky
Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10, 5 tuny, dále 1 tuna stroncia, používaného pro červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi 0,5 tuny mědi. V raketách je dále přítomen červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.
„Množství baria se proti běžnému ‚pozadí‘ v ovzduší během 45minutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580krát. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá sedmdesáti až devadesáti násobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ vypočítává Petr Klusoň. Toxický koktejl se dostává do plic, kde může rozleptat tkáň. Některé látky se v těle ukládají nebo v něm cirkulují. Pro lidský organismus je to obrovský šok.
Jedovatý koktejl pro půdu i vodu
Zvýšené hodnoty přetrvávají podle vědců v závislosti na klimatických podmínkách i několik následujících dnů. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozorňuje hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. „Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ dodává vědec.
Podle údajů České obchodní inspekce pochází velké množství pyrotechniky z nelegálního prodeje. Vědci upozorňují, že u takto pokoutně nakoupených petard a raket se často vyskytují i látky, které jsou v Evropské unii zakázané.
„Zvýšení u olova v ovzduší při ohňostroji bývá až šedesátinásobné proti běžnému stavu. Tato skutečnost ukazuje právě na velký podíl nelegální pyrotechniky na evropském ohňostrojovém trhu,“ tvrdí Martin Pivokonský. Při odpalování jsou lidé vystaveni i vysokým hodnotám karcinogenního antimonu nebo sloučeninám thallia, které patří mezi komplexní jedy. Všeobecně známá je i vysoká toxicita sloučenin arsenu, rovněž v hojné míře zastoupených v ohňostrojích.
Zákaz a bezpečná alternativa
Odpovídající monitoring přitom v České republice i v Evropské unii zcela chybí. Tato problematika se podceňuje i globálně. „Navíc běžný spoluobčan vzhledem k naprosté absenci osvětové činnosti ani netuší, jak rizikovou činnost provozuje, případně jak nebezpečným směsím sloučenin jsou on a jeho blízcí, často malé děti, vystaveni,“ doplňuje Martin Pivokonský.
Je potřeba si uvědomit, že ohňostroje nejsou nebezpečné pouze pro lidi, ale také pro hospodářská a domácí zvířata, jako jsou ve městech psi a kočky, i pro zvířata volně žijící, například ptactvo. Například Česká společnost ornitologická vyzvala, aby se lidé vyvarovali odpalování pyrotechniky blízko ptačích zimovišť. Šok z hluku a záblesků je totiž pro ptáky nejen stresující a traumatizující, v nejhorších případech může vést až ke smrti.
Bez nadsázky proto vědci Petr Klusoň a Martin Pivokonský doporučují, aby se uvažovalo o zásadním omezení zábavní pyrotechniky nebo jejím celkovém zákazu. V současné době totiž existují i alternativy založené na odlišných technologiích, například světelná show či hologramy.
O tom, že nebezpečí vyplývající z používání zábavní pyrotechniky není lidem lhostejné, svědčí i nedávný přístup některých obchodních řetězců, které prodej zásadně omezily či zcela zrušily. Petardy si tak nekoupíte například v některých hobbymarketech.
Převzatý text z webu AV ČR, licence článku CC-BY-SA, autor: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Ilustrační obrázek zdroj: Commons Wikimedia, autor: Jan Fidler