Ministr Bek představil své priority a Cermat vysvětluje, jak tvoří testy

Partneři zpravodajství

Studio solné terapie INHALEUM

Muzeum českých Vánoc a Včelín Ořech

Obchodní centrum Lužiny

Peace Yoga studio

Zastanem se

TIB, z.s.

Chci se stát partnerem

EDUIN, o. p. s.

23. 05. 2023

Co přinesl týden 15. 5. – 21. 5.

Krátce:

Ministr Bek představil své priority. Chce řešit přijímací zkoušky na střední školy a délku povinné školní docházky. V úterý dopoledne představil Mikuláš Bek na tiskové konferenci své priority v pozici ministra školství. Primárně chce řešit kolabující systém přijímacích zkoušek na střední školy a prodloužení povinné školní docházky. V této souvislosti uvažuje i o zrušení deváté třídy na základních školách. „Při svém představení priorit nicméně opomenul učitele a opatření, která jim budou deklarovat hmatatelnou podporu. Uvidíme tedy, s čím přijde v následujících dnech a týdnech,” uvedla Lucie Slejšková (EDUin). Zatímco prodloužení povinné školní docházky se setkává s podporou, návrh zkrátit základní školu o jeden rok je spíše kritizován (Lidové noviny). Systém přijímacích zkoušek, jak je u nás nastavený, patří podle Beka do minulého století a je třeba, aby byl digitalizován (HN). „Ministr chce také zajistit, aby střední školy poskytovaly více všeobecný základ a studenti se rozhodovali o svém profesním směřování až na nich, nikoliv již v deváté třídě.” (iDnes) O tom, čemu by měl nový ministr věnovat pozornost, se také diskutovalo ve čtvrtek na online Kulatém stole SKAV a EDUin (Facebook).
Jak se tvoří testy v Cermatu a co by měli učitelé češtiny učit, o tom promluvila pro Deník N vedoucí češtinářů Gabriela Baumgartnerová. Deník N se v rozhovoru ptá také na to, jak se liší testy pro páté a deváté třídy a co je jejich cílem. „Plný počet, padesát bodů, je opravdu výjimka. Ten, kdo má čtyřicet plus, je opravdu dobrý, ale zároveň tím nechci říct, že s pětatřiceti je špatný a na studium se nehodí,” říká Gabriela Baumgartnerová. Realita letošních přijímaček však byla velmi odlišná, na gymnázia se nedostali často i žáci, kteří měli z obou testů kolem čtyřiceti bodů. „Místo gymnázia, na které mám odpovídající předchozí studijní výsledky i nadání, tříleté učiliště pro dělnickou profesi – tomu opravdu neříkám kariéra snů,” komentuje situaci v rozhovoru pro Lidové noviny Miroslav Hřebecký. Zoufalou situaci ilustruje i jedna z front s přihláškami do druhého kola přijímacího řízení (Aktuálně). Zatímco rodiče v důsledku zdlouhavého a nepřehledného systému panikaří, pražský radní Antonín Klecanda je v klidu, míst je podle něj dost (Blesk). „Přijímat by se mělo mnohem více podle zájmu, podle osobních pohovorů, případně podle portfolií, což jsou nástroje, které ve stávajícím většinovém pojetí přijímacího řízení na střední školy chybí. To znamená, že vy vybíráte, ale vlastně se vůbec neptáte, jak moc daný žák chce nebo nechce studovat váš obor. A podle toho to potom také vypadá,” komentuje podobu zkoušek Miroslav Hřebecký (Radiožurnál). „Předělejme gymnázia, dohnala nás politická laxnost” – na dotazy Reflexu odpovídali Martin Kozel z Učitele Naživo, Lucie Slejšková z EDUinu a Daniel Münich z NERV a CERGE.
Rodiče začínají šetřit na mimoškolních aktivitách pro děti. Až pětina rodičů kvůli zdražování podle Jana Zemana (EDUin) omezila účast svých dětí na různých školních výletech a podobných aktivitách nebo o tom uvažuje. „Děti, které se nezúčastní škol v přírodě, se ale mohou cítit vyloučené z kolektivu. Zvyšuje se u nich riziko, že nebudou do školy chodit rády, nebo se dokonce stanou obětí šikany,“ uvedl pro Lidovky.cz.

Výrok týdne:

„Nastavení přijímací zkoušky proto znevýhodňuje všechny žáky, kteří si jednu z přihlášek podali na nematuritní obor a testy tak mohou absolvovat pouze jednou. Z těchto důvodů by všichni uchazeči měli mít právo na dva termíny nehledě na to, zda se hlásí na jeden či dva maturitní obory,” říká psychometrik Hynek Cígler (iRozhlas.cz).

V souvislostech:

Dvakrát o dětech mimo hlavní proud

V posledních týdnech byly zveřejněny dvě práce, které si zaslouží pozornost. Obě se týkají dětí, které stojí (z různých důvodů) mimo majoritní společnost a na obou se podílela společnost PAQ Research.

Inkluze a romské děti

První z nich odpovídá na otázku, zda a jak se od roku 2016, kdy vstoupila v platnost tzv. inkluzivní vyhláška, změnila praxe při umisťování romských dětí do speciálních škol a tříd. Analýza příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se ve školách a třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, kterou pro ministerstvo školství v rámci programu Technologické agentury ČR BETA 2 realizovalo konsorcium PAQ Research a STEM, je k dispozici na webu edu.cz.

Ve zprávě z výzkumu se konstatuje, že na rozdíl od jiných skupin dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se ty romské děti, jejichž handicapem je z velké části sociální znevýhodnění, začlenit do hlavního vzdělávacího proudu z celkového pohledu nedaří. V posledních pěti letech nedošlo ke snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách ani k jejich desegregaci v běžných školách a třídách. „V populaci dětí ve věku ZŠ je stabilně okolo 3 % romských žáků, ale ve speciálních třídách běžných škol představují 22 % žáků a ve speciálních třídách škol zřízených podle § 16 odst. 9 pak 22 % žáků,“ konstatuje se ve zprávě z výzkumu. Děti, které se mimo běžné třídy dostávají nejčastěji mezi 1. a 2. třídou, jsou vzdělávány převážně podle RVP ZV se sníženými nároky na výstup z důvodu mentálního postižení.

Výzkum se dále zaměřil na cesty, jak se romské děti do speciálních tříd a škol dostávají. Zabývá se praxí školských poradenských zařízení (ŠPZ) a jejich spoluprací s konkrétními školami. Konstatuje značné rozdíly v diagnostické praxi i mezi různými ŠPZ v rámci jednoho regionu, ve výsledku jsou děti z majority s pomocí podpůrných opatření začleňovány do běžných škol častěji než romské děti.

Součástí výzkumu byly také kvalitativní rozhovory se zaměstnanci, rodiči a případně dětmi na šesti konkrétních školách – výstupy z nich ukazují motivaci k zachování dosavadní praxe, byť nepřináší výsledky v podobě např. větší šance na dokončení střední školy, a určitě stojí za pročtení. „Dle výpovědí aktérů velká část běžných škol neumí nebo nechce s jejich handicapem pracovat. V případě romských dětí je handicapem sociokulturní znevýhodnění, kdy děti přicházejí do škol bez znalostí a dovedností, které jsou ve většinové společnosti považovány za „normální,“ konstatuje se v analýze.

Ukrajinské děti rok poté

Vzdělávání se věnuje část analýzy PAQ Research Integrace ukrajinských uprchlíků: rok poté, k dispozici je zde. Cenné je na ní i to, že díky předchozím pracím na toto téma dokáže pojmenovat posun, který v integraci dětí do české společnosti nastal. Spíše než jako dobrý jej označuje za uspokojivý.

Konstatuje se v ní například, že se sice podařilo umístit do českých základních škol přes 90 % ukrajinských školáků ve věku 6–15 let a že většina z nich chodí do tříd, kde mají maximálně dva ukrajinské spolužáky, u mladších a starších dětí už to ale tak slavné není – do mateřských škol chodí 2/3 malých Ukrajinců, na českých středních školách studuje 43 % uprchlíků ve věku do 17 let (část z nich zároveň studuje i v ukrajinské škole). Velkou bariérou je stále jazyk, po roce v Česku téměř třetina ukrajinských dětí ve věku 3–17 let umí česky jen některá slova a fráze, což komplikuje možnosti vzdělávání zejména u těch, které by měly chodit na střední školy. Pomohla by intenzivnější výuku českého jazyka i lepší začlenění do českých kolektivů. To se ale nedaří – výuka není dostatečně intenzivní a 60 % ukrajinských rodičů říká, že jejich děti do českých kolektivů začleněny nejsou – v tomto ohledu se toho od března 2022, kdy PAQ Research analyzoval situaci ukrajinských uprchlíků v Česku poprvé, bohužel moc nezměnilo.