redakce-PN
před 2 hodinami
Do letošního ročníku Týdne pro Digitální Česko se zapojilo více než 130 partnerů, kteří společně uspořádali...
Partneři zpravodajství
Co mají společného kouření, AIDS, obezita a sociální sítě? Všechny tyto jevy byly v průběhu historie americkými úřady označeny za závažný a naléhavý problém veřejného zdraví, který vyžaduje okamžitou reakci a přijetí opatření. V případě kouření a boje proti AIDS znamenalo varování úřadu proměnu celospolečenského postoje. Nyní se v USA zaměřili na sociální sítě. Proč?
Zpráva amerického úřadu pro veřejné zdraví (HHS) vydaná letos v květnu stručně shrnuje dosavadní poznatky o roli sociálních sítí v duševním zdraví mládeže, nastiňuje mezery v našich současných znalostech a nabízí doporučení pro politiky a úředníky, technologické společnosti, rodiče, děti i výzkumné pracovníky.
Proč si zpráva došlápla na sociální sítě?
Podle organizace Pew Research až 95 procent dětí ve věku 13 až 19 let používá některou ze sociálních sítí. Dvě třetiny je používají denně, a více než třetina „téměř neustále“. Přestože většinu sociálních sítí mohou oficiálně užívat děti až od 13 let, v praxi s nimi více než 40 procent dětí začíná ve věku osmi až dvanácti let. “Skoro každý americký teenager používá sociální sítě, a přesto nemáme dostatek důkazů o tom, že jsou dostatečně bezpečné. Naše děti se staly nevědomými účastníky desetiletí trvajícího experimentu, o kterém nevíme jak dopadne,” píše se ve zprávě.
“Rodiče vyprávějí, jak se jejich děti stahují do svých ložnic a tráví hodiny o samotě s obrazovkami, vystaveni nekonečnému přísunu bezchybných těl a nerealistických ideálů. Ty v nich vyvolávají pocit studu a snižují jejich sebevědomí. Čím dál mladší děti se na sociálních sítích příliš často setkávají se sexuálním a násilným obsahem,” píše pro deník Washington Post lékař Vivek H. Murthy, pod jehož vedením úřad zprávu vydal.
Horší se psychické zdraví dětí?
Ve zkratce: ano. Míra výskytu problémů s duševním zdravím mezi dětmi a dospívajícími se v posledních 15 letech neustále zvyšuje, ať už ji měříme jakkoli. Jacqueline Nesi, docentka na Brownově univerzitě, která se zabývá vlivem technologií na děti na svém populárním blogu Techno Sapiens, uvádí několik smutných dat:
V roce 2021 uvedlo 42 procent amerických středoškoláků „přetrvávající pocity smutku nebo beznaděje„, což je o 14 procent více než před deseti lety. Nárůst byl obzvláště dramatický mezi dívkami.
Mezi lety 2009 a 2019 se zvýšil počet depresí u amerických dospívajících o cca osm procent, u dívek o 12 procent.
Podle amerických úmrtních listů se od roku 2012 zvýšil počet sebevražd mezi mládeží ve věku 10-14 let o 139 % u dívek, a o 70 % u chlapců.
Podle Jacqueline Nesi však není možné mezi konzumací sociálních sítí a zhoršujícím se psychickým zdravím dětí dávat automaticky rovnítko. S tím souhlasí i vydaná zpráva. “Vliv sociálních sítí na duševní zdraví dětí je ovlivněn mnoha faktory, mezi něž patří mimo jiné množství času, který děti tráví na sociálních sítích, typ obsahu, který tam konzumují i to, jak moc pobyt na sítích nahrazuje činnosti jako spánek, pohyb nebo jídlo. Vliv má i osobnost dítěte, jeho rodinné zázemí a další kulturní i socioekonomické faktory,” píše se ve zprávě.
Sítě mění mozky podobně jako drogy
Mozek dětí a dospívajících prochází velkými změnami. V období puberty se u dětí formuje identita a pocit vlastní hodnoty. Vývoj mozku tak obzvláště ovlivňují sociální tlaky, názory vrstevníků a srovnávání se mezi sebou – což sociální sítě mohou zesilovat do té míry, že to vede k výrazným změnám v mozku samotném. Zpráva uvádí příklady relevantních studií, které v souvislosti s nadměrnou konzumací sociálních sítí prokázaly změny v oblasti amygdaly (což je část mozku umožňující emoční vývoj a učení) a prefrontální kůry (tato část odpovídá za kontrolu impulzivního chování, regulaci emocí, přemýšlení a plánování).
Zobrazovací metody navíc ukázaly, že u lidí s častým a problematickým užíváním sociálních sítí může dojít ke stejným změnám ve struktuře mozku, jaké pozorujeme u lidí se závislostí na návykových látkách nebo hazardních hrách.
Půst od sítí prokazatelně zvyšuje duševní pohodu
Zpráva poukazuje na rostoucí počet studií, které dávají užívání sociálních sítí do souvislosti se zvyšující se mírou deprese, úzkosti a dalších duševních problémů u dětí a dospívajících.
Například studie zkoumající psychické zdraví téměř sedmi tisíc dospívajících ve věku 12-15 let zjistila, že u těch, kteří strávili více než tři hodiny denně na sociálních sítích, se zvýšilo riziko výskytu deprese a úzkostných stavů dvojnásobně. To může znít vcelku děsivě ve chvíli, kdy zpráva uvádí, že američtí žáci osmých a devátých tříd na sociálních sítích tráví průměrně 3,5 hodiny denně. A u českých to nejspíš nebude jiné.
Naopak, snížení pobytu na sítích na půl hodiny denně po dobu tří týdnů vedlo v jiné studii u teenagerů ve stejném věku k výraznému snížení depresivních stavů. Další studie ukázala, že ti dospívající, kteří si od sociálních sítí dali půst na čtyři týdny popisovali po skončení experimentu větší radost a uspokojení v životě, nižší projevy deprese nebo úzkosti. U více než třetiny zapojených měl tento půst dopad na jejich duševní pohodu srovnatelný s individuální terapií.
Psychiatrička, odbornice na léčbu závislostí na lékařské fakultě na Stanfordu a autorka knížky “Dopamin: Jak přežít blahobyt a neubavit se k smrti” Anna Lembke v souvislosti s půstem na sociálních sítích upozorňuje, “že po zhruba třiceti dnech u většiny dospělých dochází v mozku k navrácení rovnováhy v produkci dopaminu. Dopamin je hormon, který je častým “scrollováním” a “lajkováním” vylučován v nepřirozených dávkách, což ve výsledku může způsobovat úzkostné stavy, depresi nebo vést k závislosti.”
Co na sítích děti ohrožuje? Obsah i návykový design
Zpráva identifikuje dvě největší rizika, která se sociálními sítěmi pojí. Jde o nevhodný obsah a množství času, který děti na sítích tráví.
Kvůli sociálním sítím se děti velmi snadno dostanou ke škodlivému obsahu. Může jít o fotky nebo videa, která normalizují sebepoškozování, sebevražedné tendence, rizikové chování nebo poruchy příjmu potravy. Výsledky více než dvou desítek studií ukazují, jak sociální sítě posilují nespokojenost s vlastním vzhledem, zvyšují porovnávání se mezi sebou a snižují sebevědomí, zejména u dospívajících dívek. Na otázku týkající se vlivu sociálních sítí na vnímání sebe sama, téměř polovina dospívajících ve věku 13-17 let uvedla, že se kvůli sociálním sítím cítí hůře.
Už před dvěma lety veřejnost pobouřila zpráva o tom, že vedení Facebooku na základě interních výzkumů vědělo, že dceřinná sociální síť Instagram představuje pro mladé dívky toxické prostředí, které může zvyšovat úzkosti či deprese. Navzdory těmto zjištěním společnost navenek rizika popírala. Sociální sítě jsou rovněž živnou půdou pro nenávistný obsah, kyberšikanu, predátorské chování a různé formy sexuálního obtěžování.
Chytit a za žádnou cenu nepustit
Zpráva upozorňuje, že sociální sítě jsou navrženy tak, aby uživatele udržely u mobilu po co nejdelší čas. Neustálé pípání notifikací, automatické spuštění dalšího videa, nekonečné scrollování, lajky, algoritmy, které využívají uživatelská data k nabízení dalšího lákavého obsahu… To je jen několik příkladů návykového designu, který je určený k tomu uživatele chytit a nepustit. Podle studie mohou tyto prvky až o třetinu prodlužovat čas, který na sítích děti (i dospělí) stráví.
Nutkavé kontrolování aplikací a scrollování jsou dále spojeny s problémy se spánkem a pozorností. “Systematický přehled 42 studií o účincích sociálních sítí zjistil vztah mezi jejich nadměrným používáním a špatnou kvalitou spánku. Ta byla dále spojena se změněným neurologickým vývojem mozku dospívajících, depresivními příznaky a sebevražednými myšlenkami a chováním,” zmiňuje zpráva.
Zpráva odkazuje i na výzkum provedený na dospívajících bez příznaků ADHD. Ten ukázal, že používání sociálních sítí často vede k příznakům ADHD v dospělosti. Neustálé rozptylování a multitasking, které jsou s používáním sociálních sítí spojeny, mohou zejména dětem a dospívajícím ztěžovat udržení pozornosti a soustředění na úkoly v offline světě. “Není to tak, že by sociální sítě ADHD způsobovaly, ale vedou k podobným projevům roztěkanosti,” upozorňuje výzkum.
Ani sociální sítě ale nejsou jen negativním jevem. Mohou být užitečné například pro teenagery, kteří patří k nejrůznějším menšinám, včetně rasových, etnických, sexuálních a genderových. Poskytují jim spojení s ostatními, kteří sdílí podobnou identitu, téma nebo zájmy, a mohou tak podporovat jejich duševní zdraví. “Pro rostoucí podíl mladých lidí, kteří se identifikují jako lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové a další členové queer komunity, pak sociální sítě mohou představovat místo, kde zažívají pocit sounáležitosti, podpory a možnosti sebevyjádření. Na významu sociální sítě nabývají zejména u těch dospívajících, kteří nezažívají pochopení nebo podporu v rodinách a širších komunitách,” píše se ve zprávě.
Kvůli čemu se doma s dětmi hádáte?
Až 70 procent rodičů tvrdí, že obrazovky a technologie dnes odvádějí pozornost od společného rodinného života, a používání různých zařízení je příčinou týdenních nebo každodenních sporů ve více než polovině domácností. Zpráva o dopadu sociálních sítí na duševní zdraví dětí a dospívajících na několika místech zdůrazňuje, že by odpovědnost za používání sociálních sítích neměli nést pouze rodiče. Apeluje na politiky, technologické firmy i výzkumníky a samotné děti.
“Auta mají bezpečností pásy a airbagy. Hračky prochází nezávislým testováním předtím než je možné je prodávat. Tyto preventivní bezpečností principy by se měly vztahovat i na sociální sítě,” upozorňuje zpráva. ”I když k úplnému pochopení dopadu sociálních sítí na děti je zapotřebí dalšího výzkumu, není možné přehlížet neustále rostoucí počet dat, která naznačují, že pro některé děti mohou představovat velké riziko. Proto je potřeba jednat,” zdůrazňuje lékař Vivek H. Murthy.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.
