Takovou praxi považuji za protiprávní a diskriminační. Z české i evropské legislativy vyplývá, že občanky EU u nás mohou legálně podstoupit umělé přerušení těhotenství, a to i v případě, že do naší země přicestovaly jen přechodně.
Podstoupit umělé přerušení těhotenství je těžká volba. Ale je to volba, která by měla náležet každé ženě. Zajištění přístupu k tomuto základnímu lidskému právu všem ženám z ostatních zemí EU považuji v situaci, kdy některé okolní státy toto právo omezují, za velmi důležité.
Právní kontext:
Umělé přerušení těhotenství občankám EU upravuje jak zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, tak i vyhláška č. 75/1986 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Zákon sice stanovuje, že interrupce se neprovede cizinkám, které se v ČR zdržují pouze přechodně, vyhláška ale specifikuje, že za přechodný pobyt se nepovažuje povolení k pobytu pro cizince podle mezistátních dohod. Takovou mezistátní dohodou je i Smlouva o fungování Evropské unie, která stanoví, že každý občan EU se může svobodně pohybovat a pobývat na území jiných členských států. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči pak stanoví, že se na pacienty z jiných členských států vztahuje zásada zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti.
Uvedené tedy znamená, že dle platné a účinné legislativy mohou občanky EU v ČR legálně podstoupit umělé přerušení těhotenství, a to i v případě, že by do naší země přicestovaly pouze za tímto účelem a strávily tu jen několik málo dnů. Uvedený výklad byl potvrzen v prohlášení Ministerstva zdravotnictví ze dne 18. února 2021 v návaznosti na situaci v Polsku a vydaných článků s tím spojených. Tento výklad byl několikrát potvrzen i Veřejným ochráncem práv a potvrzuje ho i nově vydaná zpráva „Reprodukční spravedlnost a dostupnost interrupcí v ČR“.
Vydání této první zprávy o dostupnosti interrupcí v ČR vítám. Zaráží mě však ve studii citované výroky ze strany Mgr. Bc. Miloše Máci, právníka České lékařské komory z roku 2016, který výkladové stanovisko MZd zpochybnil a lékařům důrazně doporučil držet se opatrnosti a interrupce neprovádět z důvodu možného trestního stíhání. Jeho výroky byly kritizovány Veřejným ochráncem práv a já se k této kritice dodatečně připojuji. Za alarmující pak považuji stávající praxi, na kterou tato studie upozorňuje, kdy 41 % dotázaných nemocnic umělé přerušení těhotenství cizinkám z EU bez trvalého pobytu neposkytuje.
Vyzývám proto ministra zdravotnictví
Vlastimil Válek a zejména prezidenta České lékařské komory, aby na tyto závěry reagovali a závazně potvrdili výklad umožňující provedení interrupce občankám EU v České republice a informovali o tomto výkladu zdravotnická zařízení. S ohledem na situaci v některých členských státech jako například v Polsku považuji tuto otázku nadále za klíčovou a velice aktuální.