Co přinesl týden 24. 4. – 30. 4.
Krátce:
- V pátek školy dostaly výsledky jednotné přijímací zkoušky, ředitelé musí nejpozději do středy oznámit výsledky. „Asi bude kombinace obojího. Těžko se dá takto relativně velký rozdíl házet jenom na jeden faktor,“ odpověděl nový šéf Cermatu Miroslav Krejčí na otázku, co znamená, že se děti v matematice ve srovnání s loňským rokem „zhoršily“ (Seznam Zprávy). Vyjádřil se také i k několika v médiích propíraným sporným úlohám, všechny podle něj byly nezávislými odborníky „označeny, že jsou v pořádku a jsou v souladu s rámcovými vzdělávacími programy.“ Některé úlohy testů letos hodnotila umělá inteligence, která ale „nerozhodovala o tom, jestli je úloha dobře, nebo špatně, pouze pomáhala přečíst, co žáci psali“. (iRozhlas) K přijímačkám na maturitní obory se letos přihlásilo 116 031 dětí, o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé, podaly 212 344 přihlášek, tedy o 13 % více než loni (Lidovky). Lépe dopadl 2. termín. „V prvním termínu skládali zkoušky i uchazeči, kteří si psali jen jednu střední školu a druhou volbou pro ně byl nematuritní obor,“ řekla k tomu mluvčí Cermatu Jana Patáková (iDnes). Deník N shrnul v přehledném návodu pro rodiče, jak postupovat, když se dítě „dostalo“ i „nedostalo“.
- Školství bude mít nového ministra, stane se jím bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Nominaci Mikuláše Beka potvrdil na úterním online jednání celostátní výbor hnutí STAN, bude již třetím v pořadí během jednoho roku (iRozhlas). O politickém pozadí výměny mluvil v podcastu Vinohradská 12 Petr Hartman, vzhledem ke slabé politické podpoře v rámci STAN je podle něj otázka, zda odchod byl „jen kvůli jeho zdravotnímu stavu, který asi není úplně nejlepší, nebo také reálně vyhodnotil, že problémy, které řeší, nedokáže úspěšně vyřešit“ (iRozhlas), politické pozadí ministerského působení Vladimíra Balaše rozebírá vcelku obsáhle také podcast Vlevo dole (Seznam Zprávy). Odcházejícího Vladimíra Balaše ocenil exministr Plaga za zvládnutí předsednictví, zkritizoval ho za vyjednávání o penězích a za přešlapování u důležitých změn. „Strategie 2030+, kterou jsme schválili a kde ty projekty jsou před rozběhnutím, teď dlouhou dobu stagnovala. To není dobře. Třeba změna obsahu vzdělávání přešlapuje na místě. Střední článek podpory se také neposunuje tak, jak by měl,“ řekl Robert Plaga pro iRozhlas. „Základní školství v současnosti v podstatě nikdo neřídí. Za každou základní školu je odpovědná obec, která ji zřizuje, a kvalita školy se místo od systému odráží od shody náhod a polohy, kde se nachází,“ vyzdvihuje v komentáři pro A2larm Stanislav Biler jeden z řady dlouho neřešených problémů, který na nového ministra čeká.
- Ani letos se přijímací testy neobešly bez kritiky, test z českého jazyka si ji vysloužil za nejednoznačná nebo krkolomá zadání. Konkrétní úlohy z češtiny, které letos vyvolaly diskuzi, shrnuje iHNed. Nad zařazením úlohy týkající se přechodníků, se například pozastavil učitel Miloš Šlapal: „Úloha sice šla vyřešit i prostou logikou, znalost přechodníků však v tomto případě mohla ušetřit žákům tři až pět minut času. Ti, kteří přechodníky ve škole neprobírali, museli nad nabízenými možnostmi přemýšlet déle.“ Na nejednoznačná nebo krkolomně formulovaná zadání upozornily Novinky. „Ti přemýšliví se mohou zaseknout, navíc v časové tísni. Lepší šance mají děti z prostředí, jež je vybavilo pasivní znalostí, kterou včas vytáhnou,“ řekla Hana Košťálová, podle níž nejasná zadání mohou znevýhodňovat nadané děti.
- Před základní školou na Lyčkově náměstí protestovali rodiče kvůli losování, Praha 6 řešila spádovou turistiku způsobem, jenž „nemá oporu v zákoně“. Na 100 míst se přihlásilo 135 dětí s bydlištěm ve spádové oblasti a rodiče dětí, které tam chodí do školky nebo mají na vyhlášené škole starší sourozence, sepsali petici proti losování. „Kdybychom odečetli známé spádové turisty, tak škola kapacitu má,“ je přesvědčený otec tří dětí Miroslav Stach (Seznam Zprávy). Petici se 1667 podpisy předali místostarostovi městské části Praha 8 Matěji Fichtnerovi (ANO), který přislíbil, že „na 90 procent místo najdou tím, že otevřou další třídu“. Ředitel školy Korda z toho není nadšený: „Dříve nebo později se v této škole bude muset losovat. Pokud to letos oddálíme, příští rok se sem nemusí vejít až polovina zájemců.“ (Aktuálně). Praha 6 se v reakci na spádovou turistiku rozhodla přijímat jen děti, které tu bydlí trvale déle než tři měsíce, navíc s rodičem. „Zvolili jsme tuto strategii s vědomím, že to může v některých případech vést k soudním sporům,“ řekl pro Lidovky starosta Jakub Stárek s tím, že to pomohlo.
- Pokud se nezvýší kapacita škol, mohou v Praze v roce 2030 chybět přibližně tři tisíce míst na základních školách. Za zajištění míst na základních a v mateřských školách jsou odpovědné městské části. „Na Ruzyni máme obrovský brownfield, budeme potřebovat školu minimálně pro 500 žáků, což v dnešních cenách znamená investici až miliardu korun. Na to radnice nemá,“ cituje iHNed starostu Prahy 6 Jakuba Stárka. Obracejí se na magistrát, který žádá o pomoc stát, ministerstvo financí je ale proti s tím, že Praha má na výstavbu škol použít prostředky, které dostává z daní již nyní a leží jí na účtech, které ale podle magistrátu budou potřeba na stavbu metra D a na vnitřní silniční okruh. Na obavy ředitelů škol, že uvažované zmírnění hygienických norem právě kvůli tomu povede kolem velkých měst k přeplnění tříd, upozorňují Lidovky. „Došlo k výstavbě domů, nárůstu počtu obyvatel, ale bez zajištění služeb. Cestou je výstavba nových škol,“ říká ředitel pražské ZŠ Kuncova Pavel Petrnoušek, podle nějž škola není schopna zvýšení počtu žáků až na 34 zajistit technicky, ani pedagogicky.
- Experti pracující na revizi kurikula stále nemají jasno o klíčových kompetencích, listopadový termín pro dokončení kurikula ale podle NPI zatím platí. „Jednotlivé pracovní skupiny opravdu pracují, nejasnost ale panuje v tom, co přesně dělají koordinační skupiny. Ty mají generovat obecné věci, málo ale komunikují s pracovními skupinami, to řízení není dobré. My jim posíláme impulzy, co mají dělat, ale neděje se to,“ cituje Deník N člena pracovní skupiny Dějepis Milana Ducháčka. Revize RVP dospěla do fáze, kdy by experti měli odevzdat první verze očekávaných výstupů, není přitom ještě jasno, jakou podobu budou mít klíčové kompetence nebo průřezová témata. Na špatnou koordinaci práce a časový tlak si podle článku stěžují i další lidé, podílející se na revizi kurikula, vyjádřily se k tomu také organizace sdružené ve SKAV.
Výrok týdne:
„Existují výzkumy, kde se náhodným losováním vytvoří dvě třídy. O jedné z nich se učitelům řekne, že to je studijní třída; o druhé, že je nestudijní. Která bude mít po roce lepší výsledky? Je to jenom proto, že jejich učitel věří, že děti mají na to, aby se hodně naučily. Ani jim to nemusí moc říkat, ale musí tomu věřit. Růstové nastavení mysli, jak ho popsala Carol Dweck, prostě znamená přivést ty děti k víře v jejich schopnosti. A ne jim říkat – Pepíčku, ty jsi úplně blbej,“ říká Irena Dvořáková v rozhovoru pro Eduzín.
Rozhovor:
Nedostatek míst na školách je příznakem fatálního selhání veřejné správy, myslí si radní Milan Vácha
Nejdříve základní školy ve Středočeském kraji bojovaly s kapacitou základních škol, nyní se silnější populační ročníky hlásí k přijímacím zkouškám na střední školy a situace se opakuje. Podle radního pro oblast vzdělávání a sportu Středočeského kraje Milana Váchy jde o lokální problém v oblastech, kde počet žáků přerostl kapacity škol zamýšlené do značné míry ještě pro tzv. Husákovy děti. „Otázce, z čeho platit infrastrukturu spojenou s bytovou výstavbou, se vyhýbáme už třicet let. Vnitřní dluh už je obrovský a netýká se jen školství, to jen kolabuje jako první,“ říká Milan Vácha.
V posledních měsících je v Praze a okolí hodně diskutované téma kapacita středních škol. Ministerstvo školství říká, že míst je dost, přesto si děti a rodiče zoufají. Jak to tedy je?
Když vezmeme absolutní počet uchazečů, u kterých předpokládáme, že v příštích letech dorazí k přijímacím zkouškám, kapacitu máme. K problémům dochází lokálně tam, kde se extra kapacita nebudovala, přestože se tam stavělo. Je otázka, jestli to kapacita škol, jak jí prošla generace Husákových dětí, v těchto oblastech může ustát. Jde konkrétně o Prahu-východ, Prahu-západ a pak o město Praha. Týká se to nejen základních škol, ale i gymnázií a dalších typů středních škol. Praha-západ například neměla ani jedno gymnázium, dnes tam ale v 79 obcích na počet obyvatel přibyly dvě Příbrami. Snažíme se to napravit, připravujeme otevření gymnázia v Jesenici a v Černošicích, ale je to hašení požáru. Do roku 2050 v této oblasti bude pokračovat urbanizace, ale obce na budování nové infrastruktury nemají. Totéž se týká Prahy, která plánuje stavět ročně 10 tisíc bytů pro 25 tisíc nových obyvatel. S každým developerským projektem ale přibývají neumístěné děti.
Dalo se této situaci předejít?
Kdybychom po revoluci nastavili legislativu více po vzoru západních zemí a k nové zástavbě budovali infrastrukturu, předejít se tomu dalo. Místo toho jsme odešli od centrálního plánování a nechali jsme na obcích, aby si schvalovaly svůj územní plán, aniž bychom vytvořili nový systém. Nyní máme 6300 obcí a každá má ze zákona povinnost zajistit základní vzdělávání pro „své“ děti, ať už smluvně, nebo ve své škole. V malých obcích, odkud chodí do školy čtyři nebo pět dětí, přitom není logické školu provozovat. U střediskových obcí se ale nepočítalo s tím, že by měly zajistit místo ve školách pro děti z okolních obcí.
Kdo za to ale může? Stát, kraje, obce?
Svým dílem k tomu přispívají všichni. Obce a města ve svých územních plánech připustily masivní bytovou výstavbu bez zajištění odpovídající (nejen) školské infrastruktury, kraje je v tom důsledně nekorigovaly. Stejně tak tento nárůst obyvatel vyžaduje budování i středních škol, speciálních škol, dětských domovů, za které je zodpovědný kraj, aniž by na bytové výstavbě jakkoliv participoval. No a k tomu všemu ani stát za celou dobu nenastavil legislativu, která by zajistila systém financování veřejné infrastruktury. Je to prostě fatální selhání veřejné správy jako celku.
Proč tedy systém nezměníme? Co potřebujeme k tomu, abychom mohli lépe plánovat, lepší data?
Nejde ani tak o data, jako o to, že nejsou systémové peníze na dostavby a není na ně ani jednotný pohled. Z pohledu Středočeského kraje a Prahy by se školy měly stavět tam, kde jsou nyní potřeba, protože se tam stěhují rodiny s dětmi, ale to je jen jeden úhel pohledu. Periferní kraje nechtějí, aby se dotovaly výstavby tam, kam se hromadně stěhují lidé často právě z jejich krajů. Vychází z toho, že když v Praze a Středočeském kraji bude nedostatek škol, tak lidé zůstanou v jejich krajích. Takže spíše chtějí finance na zlepšení vlastních škol. Dalším problémem je, že si příprava velkých projektů vyžádá často i 8 až 10 let a během této doby se v jednotlivých městech a obcích mění nejenom priority, ale i celé politické reprezentace, a tak často v řadě obcí dochází síly dříve, než v něčem uspějí.
Celý rozhovor s Milanem Váchou si přečtěte ZDE.
Z edukalendáře:
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
