redakce-PN
před 1 hodinou
Účastněte se online workshopu DNES od 17:00 do 18:30 od organizace Jules a Jim. Lektorka organizace Adéla Lábu...
Partneři zpravodajství
Každé páté dítě v Česku jde do školy jde do školy o rok později. A úkol pro současné vedení ministerstva školství zní jasně – tento bezkonkurenčně nejvyšší podíl odkladů (20 procent) v Evropě snížit. Připravené má čtyři varianty. Kterou ale vybrat? Analytička EDUin Kateřina Lánská vysvětluje, co jednotlivé varianty obnáší a co je nutné udělat pro to, aby odkladů bylo skutečně méně.
V posledních měsících se sešli v rámci kulatých stolů odborníci se společným cílem, a to snížit počty odkladů povinné školní docházky. Došlo tím na české poměry k nevídané věci – k politické shodě napříč stranami na tom, že je třeba s tím opravdu něco udělat. A ministerstvo školství přišlo se čtyřmi variantami, jak na to.
EDUzín vychází z dokumentu, který má od ministerstva školství k dispozici. Varianty jsou v něm podrobněji rozepsané a každá z nich má také 12 společných doprovodných bodů: individuálnější přístup ke vzdělávání dětí, lepší diagnostika, větší podpora pedagogicko-psychologické poradny, zajištění asistenta pedagoga pro každou první třídu základní školy, lepší předávání informací o dětech mezi mateřskou a základní školou, plošné proškolení učitelů mateřinek i preventistů na základních školách v pedagogické diagnostice a vzdělávání dětí se speciálními potřebami, větší podpora školských poradenských zařízení, zrušení známek od 1. do 3. třídy, zákaz opakování první třídy, postupný náběh všech změn v rozmezí tří až čtyř let, zpřesnění údajů vykazovaných školami, otevření debaty o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol.
Jak EDUinu řekla mluvčí resortu Tereza Fojtová, “v tuto chvíli ještě není o konečné podobě řešení odkladů rozhodnuto. Každopádně v tuto chvíli platí, že podle předpokladu by měla pak zvolená varianta platit cca od roku 2027.”
Jak dosáhnout snížení odkladů v praxi a ne jen na papíře?
Co je tedy potřeba udělat, co ohlídat a jakou k tomu dát učitelům podporu? Podle analytičky EDUinu Kateřiny Lánské, která se předškolnímu vzdělávání dlouhodobě věnuje, se mohou správnými kroky nejen snížit vysoké počty odkladů, ale situaci je možné využít k transformaci celého prvního stupně.
“Především jde o první tři ročníky základní školy. Cílem je rozvolnit přechod mezi mateřskou a základní školou, snížit tlak na výkon při nástupu do školy a poskytnout dětem určité adaptační období. Pravděpodobně to tedy nedopadne tak, že ministerstvo školství řekne `uděláme variantu číslo dvě`, ale bude to nějaká kombinace zmíněných návrhů,” vysvětluje Lánská.
Ať už totiž bude varianta řešení jakákoli, jde o poměrně významnou legislativní změnu. A u takových je potřeba v návrhu pokrýt celý vějíř možností. Tedy od úplně striktního a svázaného modelu až po ten nejvolnější. A z nich následně udělat jeden finální, který by v ideálním světě ošetřil všechny potřeby i úskalí, která by s ním přišla. A proto se k variantám vedou debaty, vytváří se pracovní skupina a hledá se nejoptimálnější řešení. Nicméně ať už to dopadne jakkoliv, legislativní změnu by měl také doprovázet balík systémových opatření. A podle Lánské by měl cílit především na to, jak zajistit plynulost přechodu mezi mateřskou a základní školu a zvýšit důvěru rodičů ve školský systém.
“Typicky jde například o zrušení známkování od první do třetí třídy, o kterém se uvažuje. Vedle toho by se mělo zrušit i opakování ročníku v první třídě. To vše znamená, že se učitelé budou muset více soustředit na formativní hodnocení. Dávat dětem zpětnou vazbu průběžně a hodnotit slovně,” vysvětluje kroky analytička EDUinu.
Sledování dětí už mateřské škole a sdílení informací
Pokud se pečlivěji podíváme na to, jak jsou návrhy řešení rozepsaná, najdeme v nich například takzvanou depistáž. Ta v praxi znamená, že pracovníci pedagogicko-psychologických poraden navštěvují mateřské školky a děti pozorují v kolektivu ostatních dětí. Sledují, jak se ve školce chovají, jak pracují a snaží se identifikovat ty, u kterých by teoreticky „hrozilo“ nebo se řeší, jestli nemají dostat odklad. A v rámci této možnosti se jde ještě o krok dál. V budoucnu by totiž psychologové nebo speciální pedagogové z poraden měli proškolit pedagogický sbor v mateřských školách, aby depistáž dělali sami a průběžně.
“Učitelky by se mohly vedle pedagogické diagnostiky, která je zaměřená na posilování silných stránek dítěte, zaměřovat i na rozpoznávání případných problémů a včas navrhovat řešení a podporu dětí,” vysvětluje Kateřina Lánská s tím, že mezi zásadní otázky patří i větší provázání přestupu z mateřské do základní školy.
Bez podpůrných opatření a metodiky pro učitele to nepůjde
Aby mohlo všechno fungovat, je třeba dát školám i učitelům dostatečnou podporu, například v podobě asistentů pedagoga. Nyní je asistent pedagoga v první třídě jen tehdy, pokud je v ní dítě se speciálními vzdělávacími potřebami a pedagogicko-psychologická poradna vydá potřebné doporučení. Navíc to leckdy trvá i několik měsíců, než se asistent do třídy skutečně fyzicky dostane a pomáhá. Ve vztahu k odkladům by tak nově měla mít každá první třída asistenta pedagoga automaticky. A ty děti, které odklad i tak dostanou, protože je pro ně prospěšný, mají dostat individuální vzdělávací plán. Tedy pokud bude v mateřské škole i nadále, bude se s ním také více a lépe pracovat.
„Zatím nevíme, jak bude výsledná podoba návrhu na snížení odkladů vypadat. Je ale pravděpodobné, že rozhodování o jejich udělení zůstane někde na úrovni mezi pedagogicko-psychologickou poradnou a mateřskou školou. Odborníci totiž variantu, kdy by měl o odkladech rozhodovat přímo ředitel základní školy, vnímají jako rizikovou. Ředitelky a ředitelé by na jedné straně byli vystaveni většímu tlaku rodičů a na druhé straně by jejich rozhodování mohlo například ve vyloučených lokalitách posilovat segregační tendence a zvyšovat nerovnosti v přístupu ke vzdělávání,” vysvětluje Kateřina Lánská možné problémy, které s sebou některé návrhy přináší.
Podle ní je ale i tak potřeba větší zapojení základních škol a posílení spolupráce mezi nimi a mateřskými školami, aby skutečně docházelo k tomu, že si budou o konkrétních dětech předávat informace. “Jsou tu ale stále určité legislativní bariéry, které bude třeba ošetřit. Informace o dětech dnes lze mezi školami předávat pouze v případě, pokud jde o jeden subjekt. Je to z důvodu ochrany osobních údajů,” dodává. Zjednodušeně řečeno předávání informací ze školy na školu není běžnou praxí.
Mezi možná úskalí patří učení dětí číst a psát příliš brzy, na to je až škola
A co všechno by měli dělat učitelé na základních školách? Především by se měli seznámit s předškolním kurikulem a osvojit si pedagogickou diagnostiku. Prvostupňový pedagog by totiž měl vědět, co mateřská škola sleduje, jaké jsou cíle vzdělávání a na co má tedy následně první třída navazovat. „Jde o to, aby přechod na základní školu nebyl vnímaný jako předěl a `odteď se učíme a děláme něco jiného`. Děti se učí už v mateřské škole, rozvíjejí předčtenářské a předmatematické dovednosti, probíhá u nich sociálně emoční učení. Mateřské školy nejsou o tom, že si děti jen hrají,,” upozorňuje analytička EDUinu.
Jenže každá mince má dvě strany a i tady je potřeba mít se na pozoru. Už dnes v mateřských školách pod tlakem očekávání a přípravy na základní školu dochází k předčasné scholarizaci – což je odborný termín, který označuje příliš časný začátek školy. Děti se učí základy psaní či čtení už ve školce a to by se stávat nemělo. Nejlépe by se proto principy předškolního vzdělávání měly více integrovat do začátku základního vzdělávání a ne naopak.
Aby se snížení odkladů podařilo, zvažuje se také vrátit zápisy na začátek kalendářního roku. Před pár lety se posunul na duben s tím, že děti ještě „dozrají“, a tím pádem by mohly odpadnout předpoklady pro odklady, protože dostanou více času. Jenže to se nepotvrdilo. Odsunem zápisu na začátek roku by tak naopak bylo více času na případná řešení, pokud by se u zápisu ukázalo, že je třeba s dítětem více pracovat. K tomu je ovšem potřeba také vzájemná spolupráce školy a školky.
Celou změnu chtějí na ministerstvu školství stihnout ještě v tomto volebním období, tedy aby vybraná varianta řešení prošla Poslaneckou sněmovnou, byla schválena a následně mohlo začít náběhové období, které je zhruba tříleté. Platit by tak změna mohla už v roce 2027, jak potvrdila mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová, a ideálně by tak mohlo být už v roce 2028 vidět, že se odklady podařilo smysluplně snížit.
