Co přinesl týden 22. 5. – 28. 5.

Krátce: 

• Chaos a frustrace z 2. kola přijímacích zkoušek. Vzdělání odpovídající schopnostem občana je podle právníka zajištěno v ústavě. „Zřejmě teprve koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne uvidíme na spolehlivějších číslech, jak velký problém převisu poptávky vůči nabídce existuje a jak je lokalizován. A tím pádem lze cílit na krátkodobá opatření,“ řekl ministr Bek v podcastu Ptám se já, systém papírových přihlášek podle něj ministerstvu nedává možnost situaci průběžně mapovat (Seznam Zprávy). „Máme podaných asi 16 přihlášek. Možná o jednu víc, ztrácím trochu přehled. Druhé kolo je trošičku chaos a džungle,“ říká v podcastu 5:59 maminka deváťáka ze Středočeského kraje (Seznam Zprávy), autorka podcastu odkazuje i na článek Josefa Mačího z minulého týdne, který analyzoval příčiny chaosu – včetně systému dvou přihlášek a zápisových lístků. Bezradní rodiče hlásí své dítě i do vzdálených škol, které vypsaly druhé kolo. „V něm se přihlásilo 81 lidí, polovina z nich není z regionu. Pochází z Brna či Příbrami, zhruba třetinu tvoří žáci z Prahy,“ říká zástupce ředitelky gymnázia v Lanškrouně Jan Růžička (Aktuálně). Ne zrovna šťastné poznámky politiků na toto téma shromáždily Novinky. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy by řešením byla digitalizace. „Já jsem přesvědčený, že míst je dost. Kdybych vzal Prahu jako samostatný ostrov, tak máme 17 100 míst, z toho 12 533 v maturitních oborech a žáků v Praze, včetně žáků z Ukrajiny je 11 600,“ řekl pro iRozhlas. Na chaos upozornila také Renata Schejbalová z Asociace ředitelů gymnázií, zcela jasno o tom, kolik dětí se nikam nedostalo, bude až na konci prázdnin – od příštího roku by se podle ní měly v přihláškách zohledňovat priority uchazečů (iRozhlas).
• Letošní rok? Silný populační ročník zdůraznil nedostatek všeobecně zaměřených škol. Nové je to, že důsledky nedobrého stavu středního školství pociťují i děti ze střední třídy.„O životě v Česku se rozhoduje ve čtrnácti letech. Výběr střední školy ještě hodně závisí na rodičích. A díky tomu, že je nabídka tak specializovaná a že mezi nimi nejsou možné jednoduché přechody, tak volba uzavře vzdělávací dráhu a definuje ji do konce života,“ vysvětluje jeden z důvodů současného chaosu v Radiožurnálu Daniel Prokop. Ředitel STEM Martin Buchtík na ČT24 upozornil, že problémy se strukturou středoškolských oborů jsou dlouhodobé, letos ale byly „nasvíceny z jiného úhlu pohledu“, protože se na školy nedostaly děti z rodin vysokoškoláků, u kterých se to nepředpokládalo.
• Pokud nerozumíte slovu „cermatí“, Tomáš Feřtek vám jeho význam vysvětlí na konkrétních úlohách v testech z českého jazyka. Inspiroval ho k tomu rozhovor s Gabrielou Baumgartnerovou, která má češtinu v Cermatu na starosti (vyšel v Deníku N). „Ta se v něm vymezuje vůči kritickým hlasům s tím, že testy Cermatu nejsou „jak za Marie Terezie“ a nejsou založeny na drilu a biflování, nýbrž jsou postavené na práci s textem a jeho porozumění. Obojí je víceméně pravda, ale zároveň je to také kořen vzájemného nepochopení a následných škod na vzdělávání dětí,“ píše Tomáš Feřtek a dále pak dokládá, jak si podle něj Cermat bez toho, aby za to přijal odpovědnost, hraje s osudy dětí a dospívajících.
• Dvě reportáže ze segregovaných škol. Do jedné z nich chodí převážně romské děti, v další se vyrovnávají s přílivem ukrajinských uprchlíků. „Rodiče našich dětí vzdělávání často nevidí jako prioritu, a i když mají děti šikovné, tak na to nereagují. Mám pocit, že většina z nich stále nestojí o to, aby děti studovaly. To už spíš děti samy,“ říká metodička prevence Markéta Říhovská v reportáži Martina Bibena věnované výuce na základní škole na sídlišti v Janově (Aktuálně). IHNed pro změnu navštívil školy, které kvůli nedostatku kapacit učí ukrajinské děti v „detašovaných“ třídách.
• Připravují se změny v přijímacím řízení, ministr Bek chce už od příštího roku digitalizovat. Cermat začal pracovat na potřebných legislativních změnách a zadání pro technické řešení. „Prakticky jediným smysluplným řešením je to, že dojde k rozřazení žáků na školy hned po zveřejnění výsledků. Žáci budou muset závazně určit prioritu škol už na přihlášce, nebudou se tedy rozhodovat až po vyhlášení výsledků jako nyní,“ říká ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Cermat bude nově připravovat test z angličtiny, podat bude možné více přihlášek (Deník N).
• Praha, Jihomoravský a Liberecký kraj povolily nafouknout třídy na maximum povolené na výjimku, tedy na 34 žáků. Školy kapacitu navýšit nemusí, vyplývá z vyjádření, která poskytli předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček, vedle obav o snížení kvality výuky takovému naplnění tříd mohou bránit například i prostorové možnosti budov (Aktuálně). Podle legislativy může být ve třídě střední školy nejvýše 30 žáků a zřizovatel může povolit výjimku navýšení o další čtyři za předpokladu, že to není na újmu kvalitě vzdělávání a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví (Novinky). Kolik škol k tomu sáhne, není jasné. „Možná to nakonec dopadne lépe, než to teď vypadá. Extrémně matoucí je, že všichni měsíc čekáme na rozhodnutí a výsledky, ale bezprostřední dojmy sdílíme hned,“ poznamenal náměstek jihomoravského hejtmana pro školství Jiří Nantl (iDnes).
• Nový ministr je pro prodloužení povinné školní docházky o dva roky střední školy. „Nabízí se různé modely toho, jaký čas bude věnován základnímu a střednímu školství, ale mně se zdá nejrozumnější de facto návrat k něčemu, co jsme tady měli před rokem 1990. Základní škola by trvala osm let, ale pak by byly ještě dva roky povinné střední školy,“ řekl Mikuláš Bek (iDnes), možných modelů je ale více. Model 8 + 2 ale nový ministr považuje za výhodnější i proto, že by to vedlo k tomu, že na vysoké školy půjdeme znovu v 18 letech (Seznam Zprávy).
• Vláda uvažuje o zpřísnění spádovosti mateřských a základních škol. Některé obce spádovou turistiku již omezují, i když pro to nemají oporu v zákoně. „Pořád je ponechána jistá míra volby. Máme soukromé školy, máme církevní školy. Pokud jde o školy zřizované městy, obcemi či kraji, tak pravidla musí existovat,“ řekl Marek Výborný s tím, že rozumí motivaci rodičů, ale vzdělávací systém na přílišnou svobodu ve volbě školy nelze připravit (Novinky). Některé obce letos zpřísnily pravidla pro zápisy, kvůli spádové turistice jim nezbývala místa pro děti, které v nich skutečně bydlí. V Praze 6 přišlo k zápisu zhruba o sto dětí méně než vloni. „Pokles připisujeme právě naší aktivní informační kampani, že budeme bojovat proti spádové turistice a že se budeme ptát na trvalé bydliště,“ okomentovala to místostarostka pro školství Mariana Čapková (Deník). 

Výrok týdne:

„Myslím si, že je to vážnější věc, než se nám zdá, protože to klíčové, o co u dospívajících hrajeme, nejsou ani tak znalosti, ty se vždycky dají doplnit – dovednosti se doplňují hůř -, ale úplně to zásadní je postoj, postoj k sobě, ke svému studiu, ke státu a ke společnosti. Oni najednou v první zkoušce, které byli vystaveni, mají pocit, že se na ně společnost vykašlala. Jak ty rodiny, tak ty děti udělaly úplně všechno, co měly udělat, aby uspěly, trénovaly, platily, snažily se, přihlašovaly se a společnost jim řekne: Trhněte si pedálem, není místo, musíte si zvyknout,“ komentuje dopady selhání státu při organizaci středoškolského vzdělávání Tomáš Feřtek (Radiožurnál).

Anketa:

Jak zvýšit prestiž učitelské profese?

Už ve čtvrtek bude jasné, kdo z jedenácti letošních finalistů se stane držitelem ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize, i když by si ji bezpochyby zasloužil každý z nich. U této příležitosti jsme se zeptali tří osobností z různých vzdělávacích „bublin”, jak hodnotí vztah společnosti k profesi učitele. Položili jsme jim tyto anketní otázky:

1. Váží si podle vás společnost učitelů?
2. Kudy vede cesta ke zvyšování prestiže učitelské profese? 

Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol

1. Prestiž učitelského povolání se zvýšila i vzhledem ke covidovému období, kdy se tato profese dostala do centra zájmu široké veřejnosti. Vzdělání je v poslední době deklarováno jako prioritní zájem státu a charakter vzdělávacího procesu se mění směrem ke zvýšenému zájmu o žáka jako takového.
2. Cesta vede přes stabilitu a jasné priority, které budou skutečně realizované. Je třeba zdůrazňovat nejen ekonomický, ale i sociokulturní přínos vzdělávání pro celou společnost. Školy musí být místem, kde probíhá nejen vzdělávací proces, ale i cesta od dítěte přes žáka k občanovi tohoto státu.

Helena Koldová, děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity

1. Pro mě – matematičku – je odpověď na tuto otázku velmi obtížná. Domnívám se, že osoby, které já sama kolem sebe potkávám, si učitelské profese váží. Z toho, co se objevuje zejména v médiích, však vím, že se mezi částí veřejnosti objevují i skeptičtější a kritičtější názory, které například učitelskou profesi hodnotí jako nepříliš náročnou a znevažují ji. Takové názory podle mě pramení z neznalosti její náplně, z podceňování její společenské zodpovědnosti a důležitosti. Často slýchám „vždyť mají dva měsíce prázdnin“ nebo „vždyť končí pracovní dobu brzy“, ale málokdo z těchto kritiků strávil alespoň jeden den ve třídě. Jako v každé profesi i v té pedagogické se můžeme setkat s neprofesionalitou i demotivujícím přístupem k výuce. Ale v takovém případě je to pak záležitost nadřízených, zda chtějí ve svém pedagogickém sboru takové učitele mít. Pokud nás jeden lékař neuzdraví, také si hned nepřestáváme vážit všech.
2. Všichni jsme jednou byli školou povinní, i proto školství patří mezi velmi sledovaná mediální témata. Navíc možnost vnímat zprávu negativně zvyšuje čtenost, sledovanost, poslechovost, a tak kdo chce školu kritizovat, má to jednoduché. Přitom by možná stačilo změnit mediální obraz této, pro stát tak důležité profese. Mimo jiné i proto, aby se stala více atraktivní pro absolventy středních škol. Pojďme ukázat, že existují (a není jich menšina, naopak) učitelé, kteří podněcují své žáky k vědění, experimentování, k sebevědomí i tvořivosti. 

Dita Hrudová, Step by step

1. Učitelská profese si zaslouží větší uznání a prestiž, učitelé/ky jsou ti, kdo vychovávají novou generaci. Společenské postavení učitelů souvisí s jejich nízkým finančním ohodnocením, které neodpovídá náročnosti profese, nicméně to nelze posuzovat paušálně. Mnoho lidí si učitelů váží a jejich práci obdivují. Ve školách Začít spolu vidíme pozitivní příklady zejména v případě, kdy si pedagog svým přístupem a osobností získá respekt nejen dětí, ale i jejich rodičů.
2. Jsou nutné systémové změny ve školství, více prostoru pro kreativitu pedagogů, méně administrativy a lepší finanční podmínky. Současně také podpora profesního a osobnostního rozvoje učitelů. A legislativa, která umožní učit i zájemcům bez pedagogického vzdělání, kteří dokážou pracovat s dětmi a přinášet inovace do vzdělání. Velmi důležitá je osvěta: vtahovat veřejnost do škol, propojovat školu s komunitou, prezentovat příběhy vyučujících z různých škol. 

Z edukalendáře:

• 30. 5. →online →konference Jak společně podporovat efektivní profesní učení učitelů
• 15. 6. → Praha/online →Summit Světových škol 2023: Překračujeme hranice

Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Google

Twitter

Facebook