Společnost S-Power Energies, která patří k nejzkušenějším firmám v oboru, nainstalovala fotovoltaiku na bytové domy v Praze a Plzni. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o podobné realizace. Střechy obou domů zkrátka nyní zdobí fotovoltaické panely. Ve skutečnosti ale každá instalace byla jiná.

Hlavní rozdíl? Odlišné zapojení elektrárny

„V zásadě existují dva způsoby zapojení fotovoltaiky k bytovému domu. Buď ji připojíme přes tzv. vůdčí odběrné místo, nebo přes sloučené odběrné místo. Obě varianty mají své výhody a nelze říct, že by jedna nebo druhá byla lepší. Vždy záleží na situaci v daném bytovém domě,“ nastiňuje Michal Mládek, který v rámci S-Power Energies vede oddělení bytových domů.

VARIANTA A: V Plzni si zvolili vůdčí odběrné místo

Majitel domu v Borské ulici loni dospěl k tomu, že nárůst cen energií je neudržitelný. Aby nájemníkům nemusel zvedat nájemné o neúnosné částky, rozhodl se situaci aktivně řešit pořízením fotovoltaické elektrárny. S energií ze slunce ostatně už tou dobou měl ty nejlepší zkušenosti – využíval ji ve vlastním rodinném domě. Celá akce se rozjela letos v dubnu, instalovalo se v červenci.

Prvotním cílem majitele bylo srazit výdaje za energie ve společných prostorách, nicméně po konzultaci s obchodníky S-Power Energies se otevřela i otázka sdílení vyrobené elektřiny v jednotlivých bytech. Teoreticky se nabízely dvě možnosti: Vytvořit sloučené odběrné místo, nebo připojit fotovoltaiku přes tzv. vůdčí odběrné místo.

První varianta by znamenala sloučit veškerá odběrná místa z jednotlivých bytů do jednoho. V takovém případě by se elektroměry v jednotlivých bytech nahradily tzv. podružným měřením a pro všechny domácnosti by to znamenalo přejít pod společného dodavatele elektřiny. To se v tomto případě nejevilo jako žádoucí, majitel chtěl nájemníkům zachovat možnost zvolit si dodavatele elektřiny podle vlastních preferencí.

Druhou variantou bylo připojit elektrárnu přes vůdčí odběrné místo ve společných prostorách. „Energie z fotovoltaiky v takovém primárně směřuje do chodeb a na schodiště. Nevyužité přebytky poté putují do jednotlivých bytů,“ vysvětluje Michal Mládek.

V souvislosti s přebytky vyvstala otázka, zda se zapojí všechny byty. Připojení přes vůdčí odběrné místo má tu výhodu, že pokud by někdo z obyvatel bytového domu s pořízením fotovoltaiky nesouhlasil, není problém ho v takovém případě z celé věci vyloučit. Ti, kdo nemají zájem, se nemusí nijak zapojovat. V tomto případě někteří nájemníci měli se svými dodavateli vyjednané cenové fixace na dalších několik let a nechtěli o ně připojením k fotovoltaice přijít. Nakonec se ale ukázalo, že fotovoltaika na dojednané tarify nebude mít vliv. S připojením k zelené energii tak nakonec jednohlasně souhlasily všechny domácnosti.

Příděl sluneční energie podle průměrné spotřeby

Když se rozhodlo o připojení přes vůdčí odběrné místo, bylo třeba ještě vymyslet alokační klíč, podle kterého se vyrobená energie bude přidělovat jednotlivým domácnostem. Tento alokační klíč si každý bytový dům určuje sám. Zelená energie se tak mezi jednotlivé byty může dělit například rovným dílem nebo se naopak může rozpočítávat poměrově, podle podlahové plochy jednotlivých bytů, případně se dá vymyslet úplně jiný způsob. Majitel tohoto domu se rozhodl přidělovat solární elektřinu nájemníkům podle jejich průměrné roční spotřeby. Připadalo mu to nejspravedlivější.

A jak se vůbec instalovalo?

Dům v Borské ulici má severojižně orientovanou sedlovou střechu. Na severní stranu nemělo smysl panely umisťovat, tam by prakticky nic nevyrobily. Instalovalo se proto na jižní část střechy směřující do vnitrobloku.

Aby to nebylo úplně jednoduché, střecha má dvě části. Horní část je typicky sedlová, ovšem „ozdobená“ početnými komíny a dalšími výstupky, které poněkud komplikovaly rozmístění panelů. Naštěstí se to dalo vyřešit. Navazující spodní část střechy je sice bez překážek, zato ale téměř plochá. Na první pohled to sice nemusí vypadat jako problém, ale vzhledem k tomu, že panely potřebují k optimálnímu výkonu minimální sklon alespoň 8°, bylo otázkou, jak toho docílit.

Použití konstrukce by omezilo počet panelů, ale majitel si přál dosáhnout co nejvyššího instalovaného výkonu. Odborníci S-Power Energies proto po zvážení všech pro a proti doporučili lehce přizvednout instalované panely pomocí upevňovacích háků. Takto se podařilo panely naklonit do požadovaného úhlu, aniž by bylo nutné umisťovat na střechu konstrukci. Díky tomu se na střechu dalo umístit celkem 44 panelů o celkovém instalovaném výkonu 24 kWp. Ročně tak fotovoltaika podle propočtů vyrobí 25 MWh.

Fotovoltaika je dimenzovaná tak, aby se dalo zužitkovat zhruba 70 % vyrobené energie. Zbývajících 30 % přebytků plánuje majitel prodávat do sítě. Bytový dům tak může získat nový příjem.

VARIANTA B – Sloučené odběrné místo na sídlišti v Praze

Druhý příklad ukazuje, že to jde i jinak, takzvaně postaru. Osmipatrový sídlištní dům v pražských Stodůlkách si po konzultaci s odborníky zvolil připojení přes sloučené odběrné místo. Bytové družstvo projevilo zájem o fotovoltaiku už na jaře. Ačkoli dům využíval k úspoře energií tepelné čerpadlo, všem bylo jasné, že vlastní elektrárna by výdaje na energie mohla ještě podstatně snížit.

„V tomto případě se ukázalo, že nejvýhodnější bude řešení se společným odběrným místem, což zejména v dnešní době není úplně typické,“ prozrazuje Michal Mládek.

100% souhlas je spíš výjimečný

Ačkoli změna legislativy nahrává spíše připojování přes vůdčí odběrné místo, kdy k instalaci elektrárny stačí souhlas dvou třetin domácností, v bytovém domě ve Stodůlkách panovala neobvyklá shoda. S pořízením střešní elektrárny souhlasili úplně všichni. Ve výsledku se proto ukázalo, že v tomto konkrétním případě se vyplatí sloučit všechna odběrná místa do jednoho, a posléze po vlastní ose rozpočítávat spotřeby energií v jednotlivých domácnostech.

Plusy a mínusy sloučení odběrných míst

Zmíněné řešení má několik výhod:

• Jednotné odběrné místo lépe zvládá práci s přebytky.
• V dlouhodobých nákladech lze tímto řešením uspořit. Pravidelná platba za jedno odběrné místo je totiž nižší, než kdyby měl dům 24 samostatných odběrných míst (jedno vůdčí pro společné prostory a k němu 23 přidružených v jednotlivých bytech).

Současně je ale fér zmínit i pár nevýhod:

• Sloučení odběrných míst vyžaduje vstupní investici na úpravu elektroinstalací. Jde o jednorázový poplatek, ale bez něj to zkrátka nejde.
• Pro některé domácnosti může být omezující, že nebudou mít možnost zvolit si vlastního dodavatele elektřiny. V režimu jednotného odběrného místa musí mít všechny byty stejného dodavatele.
• Pokud by někdo byl nezodpovědný a neplatil za pravidelná vyúčtování, platby bude muset vymáhat bytové družstvo. Pojďme ale věřit, že v tomto domě, kde panuje tak vzácná shoda, nikdo podobný problém řešit nebude.

Od projektu k realizaci

Jakmile se během jarních schůzek vyjasnily všechny parametry, bylo možné připravit kalkulaci. Propočty ukázaly, že na střechu se vejde 42 panelů AEG o výkonu 460 Wp. Celkem tak elektrárna vyrobí 20 MWh ročně. Celková spotřeba domu je přitom necelých 90 MWh, přičemž 40 kWh mají na svědomí domácnosti a 45 kWh padne na tepelné čerpadlo. Odborníci z S-Power Energies proto naplánovali systém tak, aby přebytky, které se nespotřebují na osvětlení ve společných prostorách, provoz výtahu nebo spotřebiče v jednotlivých bytech, směřovaly do ohřevu TUV nebo do tepelného čerpadla.

Pokud zbyde nějaká energie navíc, uloží se do 19kWh lithiových baterií, odkud se dá čerpat i ve večerních hodinách. Předpokládá se, že takto se podaří využít zhruba 75 % vyrobené energie. Zbývajících 25 % se pak může prodat do sítě.

Mimochodem, aby měl dům ze své elektrárny co největší užitek, vybavil S-Power Energies každý panel tzv. optimizérem. Tato technologie zajišťuje, že každý panel ze sebe vydá maximum, a pokud se například vlivem poškození nebo zastínění sníží jeho výkon, neovlivní to zbytek elektrárny. Zároveň je to i bezpečnostní prvek, který v případě požáru zajistí, že se všechny panely rozpojí a vysoké napětí na střeše klesne na bezpečnou úroveň – tak aby hasiči mohli bez problémů hasit.

Instalovalo se během několika dnů v první polovině července a nyní probíhají nezbytné administrativy nutné k tomu, aby fotovoltaika mohla oficiálně spustit svůj provoz.

Na kolik to celé vyšlo

Díky štědré dotaci NZÚ, která v tomto případě pokrývá 50 % celkové částky, vyšla celá sestava na pouhých 661 110 Kč. Bez dotace by celková cena dosahovala 1 322 220 Kč. „Návratnost podle našich střízlivých propočtů vychází díky dotaci na 7 let, přitom garantovaná životnost fotovoltaiky je 25 let. To znamená, že až se bytovému družstvu investice díky úsporám vrátí, bude elektrárna dalších 18 let už jenom vydělávat,“ uzavírá Michal Mládek.

Videa z instalací FVE na bytových domech v Praze, Plzni a Hradci Králové.

Zdroj obrázků: Archiv S-Power Energies

______________________________________________________________________ CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT:

• V naší Poradně, naleznete nejčastější dotazy a manuály pro používání portálu Sousede.cz.

• Pravidelně pořádáme bezplatné vzdělávací webináře s odborníky, registrace a záznamy naleznete ZDE

• Pokud hledáte dodavatele služeb, nebo jen radu navštivte naše Tržiště.

• Informační letáky s výhodami využívání pro Předsedy SVJ a Vlastníky bytových jednotek k vytištění a vylepení na nástěnku v domě.

• Kompletní přehled funkcí a ceník naleznete přímo na webových stránkách.