Partneři zpravodajství

Bazar Komunitní centrum sv. Prokopa

Sláma Jan - Autoelektrika a Autodiagnostika

Kulturní dům Mlejn

Paleta služeb, s. r. o.

Obchodní centrum Lužiny

Peace Yoga studio

TIB, z.s.

Chci se stát partnerem

Integrační centrum Praha

před 6 hodinami

Jaký je podle vás vliv migrace na českou ekonomiku? Máte k dispozici konkrétní data, která by potvrzovala její pozitivní dopady?

Rozhodně je potřeba říct, že bez zahraničních pracovníků by se český pracovní trh neobešel a tento trend bude s ohledem na demografický vývoj sílit. Migranti – včetně uprchlíků z Ukrajiny – přispívají do státního rozpočtu více, než kolik jejich integrace stojí. Na druhou stranu je třeba investovat do integračních opatření, která jsou nyní podhodnocená. Studie  ukazují, že do roku 2035 na českém trhu práce ubude z důvodu odchodu do důchodu přibližně 1,1 milionu  lidí, což jen podtrhuje nutnost udržitelné (nejen) migrační politiky.

Daří se migrantům v Česku nacházet práci odpovídající jejich kvalifikaci?

Obecně platí, že stále většina cizinců pracuje pod svou kvalifikací, což je velká ztráta potenciálu a doklad toho, že se to úplně nedaří. Má to mnoho příčin. I když stát podniká mnoho kroků, tak dosáhnout strukturálních změn je během na dlouhou trať. Náš pracovní trh potřebuje kvalifikované pracovní síly na všech úrovních, od vysoce odborných profesí po manuální práce. Každopádně vytěžovat lékaře a jiné kvalifikované pracovníky v továrnách je mrháním talentů.. Manuální práce zatím zaujímá v ekonomické migraci nejvyšší procento. Je potřeba zmínit aktivní roli státu v transformaci ekonomiky směrem k více kvalifikovaným pozicím.

Jaké jsou hlavní překážky, kterým čelí zaměstnavatelé při zaměstnávání cizinců?

Největším problémem je jazyková bariéra. Čeština je složitý jazyk a Češi nejsou zvyklí na lidi s přízvukem. Myslím, že toto vyřeší čas. Bude přibývat lidí, kteří nebudou češtinu ovládat na úrovni rodilého mluvčího. Zároveň je potřeba říct, že jsme za poslední roky udělali velký pokrok. Úřad práce nyní nabízí rekvalifikační kurzy češtiny a MŠMT podporuje nulté ročníky pro děti cizinců. Plánujeme také profesní jazykové kurzy zdarma, například pro sociální služby nebo administrativu, ale realizace potrvá několik let. Nepostradatelnou roli hrají Integrační centra, jejichž kurzy se specializují na první dvě znalostní úrovně češtiny.

Jaké sektory nejčastěji zaměstnávají migranty? Jaká je situace v Praze

Převážná část cizinců pracuje v nízkokvalifikovaných pozicích – tvoří přibližně 75 % všech obsazených míst. Praha je specifická tím, že cizinci zde nacházejí uplatnění především ve službách, obchodě, turismu a sociálních službách. Ve Středočeském kraji jsou naopak více zastoupeni v průmyslových zónách a automobilovém sektoru.

Máte přehled o tom, o jaké rekvalifikace mají cizinci největší zájem?

V této oblasti vidím jeden zásadní problém. Pokud si cizinec chce rekvalifikaci hradit sám, je to možné, ale v České republice, a to platí i pro cizince, je vzdělávání často navázáno na zaměstnání. Zaměstnavatelé si obvykle své pracovníky školí sami. Na trhu práce dnes převládá praxe, kdy si firmy vybírají i kandidáty, kteří nemusí zcela odpovídat požadovanému profilu, a následně je zaškolují podle vlastních potřeb. Mnohé společnosti mají interní vzdělávací oddělení právě pro tyto účely.

Další skupinou jsou lidé, kteří se celoživotně vzdělávají, zejména ti s vyšší kvalifikací. U nich je běžné, že si zlepšují své odborné znalosti, a nezáleží na tom, zda jde o Čechy nebo cizince. Podle statistik se nejvíce vzdělávají vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco s nižší kvalifikací klesá zájem o sebevzdělávání – zaměstnanci pak spoléhají ve větší míře na školení od zaměstnavatelů.

Co se týče rekvalifikací hrazených státem, zde narážíme na problém vysokoprahovosti. Pro absolvování rekvalifikace je nutné složit závěrečnou zkoušku v češtině bez možnosti tlumočení. Pokud tedy cizinec nemá dostatečnou znalost češtiny, nemůže se rekvalifikace účastnit. Přitom neexistuje pevně stanovený standard, co přesně znamená „dostatečná úroveň češtiny“ – certifikáty nejsou vyžadovány, protože by to představovalo další administrativní bariéru. Hodnocení jazykové úrovně je proto na pracovnících Úřadu práce, kteří se mohou radit se vzdělávacími institucemi. Pokud by cizinec zkoušku  nesložil, musel by si náklady na rekvalifikaci uhradit zpětně sám, což je značné finanční riziko.

Právě proto jsme ve spolupráci s Ministerstvem školství nechali akreditovat rekvalifikační kurzy češtiny. Cizinci je musí nejprve absolvovat, aby se následně mohli přihlásit na další odbornou rekvalifikaci. Zde ovšem narážíme na limit 50 000 Kč za rekvalifikace na osobu za 3 roky.

Jak si cizinci nejčastěji zjišťují informace o pracovních příležitostech?

Nejvíce věří informacím od krajanů, což někdy vede k šíření zkreslených informací. Často se obracejí na neoficiální agentury, které jejich situace zneužívají. Na druhém místě je internet, kde však může být obtížné rozeznat důvěryhodné zdroje. Stát i nevládní sektor musí aktivně pracovat na tom, aby cizinci měli přístup ke spolehlivým informacím.

Jakou roli hraje sběr dat při tvorbě politik zaměstnanosti?

MPSV sbírá data od zaměstnavatelů o zaměstnaných cizincích, ale například úroveň dosaženého vzdělání nebo jazykové znalosti neevidujeme. V budoucnu bychom rádi data zlepšili a propojili s dalšími systémy, například s Českou správou sociálního zabezpečení.

Jak hodnotíte přínos pracovních veletrhů, jako je Jobspin, který letos cílí i na méně kvalifikované pracovníky?

Veletrhy jsou skvělou příležitostí pro přímý kontakt zaměstnavatelů s uchazeči o práci. Bohužel v Česku stále panuje obava z přímého zaměstnávání cizinců, což nahrává zastřeným (nelegálním) agenturám. Veletrhy pomáhají tento problém odbourávat a budovat přímé vazby s odpovědnými zaměstnavateli.

Mohly by veletrhy do budoucna hrát větší roli v integrační politice?

Mohou být skvělým doplňkem, pokud nabídnou nejen pracovní příležitosti, ale i doprovodný program zaměřený na vzdělávání, prevence nekalých praktik a osvětu. Samotné veletrhy ale nestačí, je nutné, aby informace byly uchazečům o zaměstnání dlouhodobě dostupné.

Jakou radu byste dala cizincům, kteří chtějí co nejrychleji najít práci?

Důležité je, aby se cizinci uměli zorientovat v pracovních nabídkách, využívali oficiální zdroje a obraceli se na integrační centra a úřady práce, ne na pochybná zprostředkovatelství. Stát i nevládní organizace musí pracovat na tom, aby byli schopni pomoci efektivně a aby cizinci věděli, kam se mohou obrátit o radu.

Chtěla byste na závěr zmínit ještě něco důležitého?

 Chceme cizincům ukázat, že o ně Česko stojí. Plánujeme rozšíření informačních webů, jako je nový web workinczechia.eu , a posílení podpory pro cizince, kteří ztratili práci. Měli by vědět, že mají právo na podporu v nezaměstnanosti a mohou si hledat práci legálně a napřímo. Klíčové je, aby zde zůstávali, slučovali rodiny a integrovali se do české společnosti.