Městská knihovna v Praze - pobočka Stodůlky
před 1 hodinou
Zveme všechny děti na pohádkové čtení do knihovny ve Stodůlkách.
Mladší děti školního věku, které mají rády k...
Partneři zpravodajství
Jen co si svět jakž takž zvykl na internet a vyhledávače, už je za rohem další radikální změna. Umělá inteligence (AI). Jazykový model ChatGPT a vyhledávač Bing se staly horkými tématy konce zimy a začátku jara po celém světě. Mnozí lidé si je testují a zkoušejí je zapojit do své každodenní práce a aktivit, další s nimi nechtějí raději nic mít.
Svět nejspíš čeká další technologická revoluce a někteří tvrdí, že bude mít možná větší dopady než rozšíření internetu v 90. letech. Okamžitě se začalo mluvit i o tom, jaký dopad bude mít nová technologie na vzdělávání – a jednou z jeho velkých kapitol je i výuka jazyků.
Co o sobě říká sama umělá inteligence?
Jak svou roli ve výuce jazyků do budoucna vidí samotná AI prostřednictvím ChatGPT? „Celkově se očekává, že umělá inteligence učiní studium jazyků přístupnějším, poutavějším a efektivnějším, takže se více lidí bude moct dobře naučit cizí jazyky. Je však důležité poznamenat, že umělá inteligence by neměla být považována za náhradu lidské interakce a vedení při učení jazyků.“
Dále pak zmiňuje i konkrétní způsoby, jak může nová technologie studentům cizích jazyků prospět:
1. Personalizované učení: Aplikace pro výuku jazyků poháněné umělou inteligencí mohou přizpůsobit výuku jazyků konkrétním potřebám a tempu studenta.
2. Překlad v reálném čase: Překladatelské nástroje poháněné umělou inteligencí, jako je například Google Translator, již dnes usnadňují komunikaci a bourají jazykové bariéry.
3. Gamifikace: Aplikace pro výuku jazyků poháněné umělou inteligencí také zahrnují gamifikaci, aby bylo učení jazyků poutavější a zábavnější. Začleněním prvků podobných hrám, jako jsou odměny a bodové systémy, si mohou studenti udržet motivaci a je pravděpodobnější, že budou ve studiu jazyka pokračovat.
4. Konverzační boti: Konverzační boti pohánění umělou inteligencí mohou studentům pomoci procvičovat jejich jazykové dovednosti v bezpečném a nenáročném prostředí, bez obav, že udělají chybu před rodilým mluvčím.
Nadšenci, pragmatici i skeptici
Ambice tedy umělé inteligenci nechybí. Otázkou je, do jaké míry a kdy začne nová technologie skutečně reálně ovlivňovat způsob, jakým se lidé učí jazyky, a jak na to zareagují například jazykové školy, které dnes svoje služby poskytují zejména dospělým a dospívajícím klientům.
Zatím se dá říct, že zavádění umělé inteligence kopíruje to, jakým způsobem obecně lidé a firmy přistupují k čemukoliv novému – tedy, že existuje zhruba pět skupin, jejichž rozdělení v podstatě kopíruje Gaussovu křivku a které popsal americký konzultant Geoffrey A. Moore ve své knize Crossing the Chasm (Překračování propasti).
Na jednom pólu se nachází takzvaný „raný trh“, kde jsou skupiny nazvané inovátoři a technologičtí nadšenci a vizionáři, jež jsou ochotní přijmout a vyzkoušet i produkt, který zatím nebyl dostatečně prozkoumán a otestován. Zajímají se o inovace, chtějí mít náskok a věří, že technologie jim mohou pomoci uspět a získat náskok před ostatními. Za nimi následují početně mnohem silnější skupiny „hlavního proudu“ – pragmatici a konzervativci. Pragmatici přijímají inovace až ve chvíli, kdy už jsou dostatečně vyzkoušené a mohou jim důvěřovat; když už se pro nějakou ale rozhodnou, většinou ji chtějí využívat dlouhodobě.
Konzervativci pak čekají, až když nějakou novinu využívá většina trhu, a tím už je v podstatě nezbytné ji přijmout také. Nejmenší skupinou jsou skeptici, kteří mají k novinkám vyloženě negativní vztah a jsou vůči nim velmi rezistentní.
AI by mohla opravovat testy
„V rámci EDUA Group, kam kromě jazykové školy Jipka patří také James Cook Languages nebo vzdělávací společnost Tutor, se o zapojení umělé inteligence do každodenní práce našich lektorů a výuky aktivně bavíme,“ říká ředitelka jazykové školy Jipka Lucie Kratochvílová. Kromě účasti na odborných veletrzích a konferencích, které problematiku AI řeší na obecné úrovni vzdělávání, EDUA Group využila nástrojů umělé inteligence v grafice, když připravovala na podzim minulého roku reklamní kampaň na nové jazykové kurzy. „Aktuálně pracujeme na tom, jak ve výuce uchopit ChatGPT. Letos v březnu se konal workshop na toto téma s našimi senior lektory, v květnu proběhne konference pro interní lektory. Na výuku jazyků se budeme zaměřovat ze dvou úhlů pohledu – jak může nástroje, jako je ChatGPT, využít lektor pro přípravu svých lekcí a jak může za pomoci těchto nástrojů pracovat v lekcích se svými studenty,“ říká ředitelka metodického oddělení EDUA Group Bibiana Machátová.
„Rádi bychom, aby lektoři s pomocí umělé inteligence například opravovali testy nebo vytvářeli doplňkové materiály k výuce. Zkrátka, aby jim AI pomohla s úkony, které nejsou plně závislé na lektorovi. Podmínkou však je, aby byli lektoři ohledně práce s AI edukovaní, znali její výhody a možná rizika. I tak je ale potřeba, aby se lektor stoprocentně nespoléhal na umělou inteligenci. Vždy je potřeba závěrečná kontrola lidského faktoru,“ vysvětluje ředitelka Kratochvílová a dodává: „I z tohoto důvodu si myslíme, že v blízké budoucnosti umělá inteligence určitě nedokáže nahradit živého lektora, který je schopen studenty motivovat a vycházet vstříc jejich momentálním individuálním potřebám.“
Zadarmo to nebude
„U nás jsme s kolegy v managementu začali s chatboty experimentovat v momentě, kdy byl spuštěn ChatGPT 3,“ říká ředitel jazykové školy Glossa David Dvorský. „V první chvíli jsme si říkali – tak to můžeme jazykovku zabalit. Pak jsme ale dospěli k názoru, že lektory umělá inteligence jen tak hned nenahradí a musíme se ji naučit využívat jako pomůcku, která učitelům i studentům zjednoduší život. Jazykoví lektoři mají budoucnost, i když bude možná jiná, než si ještě nedávno představovali.“
Podle Davida Dvorského se umělá inteligence už nyní celkem dobře osvědčuje v plánování hodin a navrhování aktivit. „Řekněme, že potřebujete studentům udělat lekci na téma přijímací pohovor do zaměstnání. AI vygeneruje nějaké návrhy aktivit, lektor se na ně podívá, trochu upraví zadání podle svých potřeb, AI upraví výsledek a takhle je možné se dobrat během patnácti minut ke smysluplnému plánu takové lekce, přičemž na lektora zbyla ta kreativnější část práce a na stroj ta méně kreativní, nudnější,“ vysvětluje David Dvorský. „Jakýkoliv výstup je ale potřeba vzít, projít, upravit, zkontrolovat. Bez toho to nejde.“
I v jazykové škole Glossa jsou teď ve fázi vymýšlení, jak moderní technologie do výuky zapojit pravidelně a smysluplně. Vědí ale, že bez investic se to neobejde. „Je potřeba pořídit si placené účty, placené přístupy, protože zadarmo jsou vždy jen úplně základní verze. Ty jsou ořezané co do funkcí a navíc se může stát, že ve chvíli, kdy s nimi chce lektor v hodině pracovat, mohou být přetížené,“ zamýšlí se David Dvorský. Manažer jazykové školy očekává, že brzy vzniknou aplikace, které budou sloužit speciálně pro výuku jazyků. „Už nyní je také možné chatbot s nějakými určitými funkcemi integrovat do vlastní aplikace. Není to zadarmo a je potřeba propočítat, zda se to vyplatí, ale můžeme si potom umělou inteligenci dotrénovat ke svým potřebám, aby dobře fungovala pro naše studenty,“ říká Dvorský a dodává: „Kvůli chatbotům nejspíš o práci nepřijdeme, ale musíme se připravit na zásadní změny.“
Konverzujte s avatarem kdykoli chcete
Se zaváděním zásadních změn už začala lektorka angličtiny a tlumočnice Petra Šolcová, která vlastní a provozuje jazykovou online platformu Englishka. Z hlediska přístupu k inovacím patří rozhodně mezi technologické nadšence, případně vizionáře – s umělou inteligencí totiž pracuje už čtvrtým rokem a neváhá do nástrojů, které jí mohou usnadnit život i podnikání, také investovat.
„Myslím, že mezi českými jazykovými agenturami na jazykovém trhu s online výukou jsem se o AI začala zajímat jako jedna z prvních, a díky tomu mám představu, jak ji využívat v denní praxi,“ říká s úsměvem. „Umělá inteligence, pokud ji umíte používat, totiž i malým nebo menším firmám pomáhá dosáhnout na nástroje, které byly dosud dostupné jen těm největším. Umělé inteligenci je třeba možné svěřit většinu rutinní kancelářské práce a soustředit se díky tomu na samotnou výuku.“ AI dokáže podle Petry Šolcové zjednodušit třeba komunikaci s klienty, navrhování studijních plánů, materiálů a podobně. Navíc v dnešní době už různí chatboti umějí s člověkem mluvit, takže si mohou studenti procvičovat angličtinu prostřednictvím chatu s avatarem v kteroukoliv denní či noční hodinu.
„Hodně záleží, jak umíte s nástrojem pracovat, jaké mu umíte dávat příkazy neboli prompty. Čím lépe prompt zadáte, tím lepší výsledek dostanete,“ vysvětluje Šolcová. „Já sama využívám momentálně umělou inteligenci kromě rutinních organizačních záležitostí například k přepisování video- nebo audiomateriálů, s nimiž potom studenti pracují. Navíc mi pomáhá vytvářet výukové materiály pro online kurzy, ve kterých učím studenty vytvořit si efektivní systém učení a samostatně se potom vzdělávat dál.“
Petra Šolcová věří, že ani nástup umělé inteligence a překladačů nebude znamenat, že se lidé přestanou učit cizí jazyky. „Možná se změní jejich motivace,“ zamýšlí se. Pokud někdo potřeboval cizí jazyk například jen kvůli obchodní korespondenci, tak v tom mu opravdu dnešní chytré překladače mohou jeho potřebu vyřešit rychle a elegantně. „Na druhou stranu je tu ale pořád hodně lidí, kteří se učit prostě chtějí. Chtějí si číst knihy v cizím jazyce, komunikovat bez překladače, rozvíjet sebe a svůj mozek. Navíc učení cizích jazyků může fungovat i jako prevence Alzheimerovy choroby a posiluje duševní zdraví, podobně jako návštěva fitka prospívá vaší fyzičce.“
Jak kreativní je uživatel, tak dobrý je výsledek
S umělou inteligencí už začínají pracovat i učitelé jazyků z běžných základních a středních škol. Zatím jde sice spíš o příslovečné první vlaštovky, ale i v učitelských skupinách na sociálních sítích je vidět, že také mezi pedagogy mimo specializované jazykové školy se najdou nadšenci a vizionáři, kteří se nebojí experimentovat. Jedním z nich je i Petra Mazancová, která na gymnáziu v Litoměřicích učí občanskou výchovu a angličtinu. Umělou inteligenci zapojuje v obou předmětech, ale hlavně v angličtině si její pomoc nemůže vynachválit.
„Já jsem zažila jako dítě a studentka doby, kdy angličtina nebyla všude kolem. Nebyl Netflix, ani YouTube nebo internet a dostat se k primárním zdrojům – textům a audiovizuálním obsahům jiným než v učebnici – bylo dost složité,“ vzpomíná Petra Mazancová. „Teď mi AI práci s primárními zdroji neuvěřitelně usnadňuje.“ Jako příklad uvádí angličtinářka situaci, kdy chce se studenty pracovat například s projevem bývalého amerického prezidenta Barracka Obamy, v němž nabádal mladé lidi, aby přišli k volbám: „Dřív bych musela sednout k projevu a slovo od slova si ho přepsat, což by mi zabralo třeba hodinu, možná víc. Dnes mi ho AI přepíše za pár minut, což je pro mě neuvěřitelná časová úspora.“
Tím ale konkrétní využití v přípravách na hodiny nekončí. „Zadám například, že bych potřebovala test na úrovni B1 na procvičení konkrétního jevu, kde bude nějaká doplňovačka, kde budou studenti tvořit otázky a tak dále, a za chvíli mám nějaký návrh, který si potom můžu dobrousit podle svých potřeb,“ vysvětluje učitelka Mazancová. Stejně tak dokáže během pár minut získat vygenerovanou slovní zásobu ke konkrétnímu tématu, případně zadání eseje na určitý počet slov a k tomu i vzorovou esej, aby studenti věděli, jak má výstup vypadat. „Jako jazykář neustále potřebujete příklady a někdy už opravdu nemáte kde brát. Nemusíte svoji kreativitu pálit v těchto rutinních úkolech a trávit spoustu času vymýšlením, stačí to zadat umělé inteligenci,“ říká Petra Mazancová spokojeně. Souhlasí ale s tím, co říká i lektorka angličtiny Petra Šolcová – že totiž záleží na tom, jak kreativní je uživatel technologií už na začátku, jak kvalitní prompty a zadání dokáže vymyslet.
Text vyšel v Akademii Lidových novin.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.
