Když se Isabellka narodila, bylo vše v naprostém pořádku. Bylo to snad nejhodnější miminko na světě. V noci se vzbudila jen na mlíčko a za chvíli zase usnula. I přes den to bylo pohodové miminko. Když byl Isabellce rok a čtvrt začala jsem pozorovat u Isabellky změny. Slova, která Isabellka běžně používala, jsem přestávala slýchat, přestala reagovat na své jméno, zájem o společné aktivity byl pryč a ten její pohled, kdy mi koukala do očí taky. Dřív měla Isabellka radost, když k nám přišel děda nebo přijela babička, její ségry na víkend, anebo když přišla její starší sestřička ze školy a teď jako by jí to bylo jedno. Začalo kolečko u lékařů, nejdříve klasické vyšetření u obvodní lékařky, pak neurologie, CT, no zkrátka kolotoč.

Začala jsem shánět instituce, kde by Isabellku diagnostikovali a řekli nám, co se tedy vlastně stalo a co pro ni můžeme udělat. To jsem, ale ještě netušila, že dětí s poruchou autistického spektra je v poslední době tolik, takže si na diagnostiku počkáme minimálně půl roku. Na podzim 2020 se moje obavy potvrdily. Závěr zněl podezření na poruchu autistického spektra, ale protože je Isabellka ještě malá, tak nám bylo řečeno, že je to opravdu pouze podezření a vše se může ještě změnit. Věděla jsem, že už je to vlastně diagnóza, která nám zůstane, ale vůbec jsem nevěděla, co všechno nás čeká. Zanedlouho nám byl Autismus potvrzen i dětskou psychiatričkou.

Začali jsme s Isabellkou pracovat, docházet na ABA terapie, Ergo terapie a logopedii. To bylo Isabellce 2,5 roku a vlastně na tyto terapie dochází dodnes. Isabellce bude v červenci 2024 šest let. Nemluví, jen zřídka, ale poslední dobou se snaží alespoň opakovat, je na plenkách, ale je i šikovná v učení se novým věcem. Jednou nebo dvakrát jí něco ukážeme a Isabellka už to umí, není ale bohužel schopna v současné době fungovat samostatně. Isabellka potřebuje péči a dohled 24/7.  Chodí do MŠ Chýně a má asistentku. Na doporučení SPC dostala Isabellka odklad, a dokonce nám byla doporučena speciální školka (poté škola), protože ve vývoji je Isi na úrovni 3,5 -4 let věku (což by odpovídalo lehké mentální retardaci), já ale tento termín nerada používám.  Nyní máme rok a půl na to, abychom ji před nástupem na základní školu, co nejvíce posunuli. Pokračujeme tedy v ABA terapiích (8 800 Kč/měsíc), v Ergo terapiích (6 000Kč/měsíc) a v logopedii. Jediné, co máme hrazené zdravotní pojišťovnou je logopedie, na kterou docházíme jednou za 3 týdny. Ostatní terapie má Isabellka pravidelně každý týden. K těmto terapiím jsme přidali odblokování osových blokád u doktora Borise Živného, v Neurocentrum clinic Jesenice (2 990 Kč/1 návštěva). Pravidelně také nakupujeme doplňky stravy a jdeme alternativní cestou jako je Kineziologie a Bachovy esence. Naším cílem je Isabellce co možná nejvíce pomoci v rozvoji a v pochopení našeho světa, tak aby mohla v budoucnu žít samostatným životem bez asistence.

Finanční prostředky, které budou vybrány bychom použili na Isabellky terapie, aby se mohla rozvíjet i nadále a byla připravena co nejlépe na základní školu v roce 2025.

Kristýna a Roman Benešovi, rodiče Isabellky